Třetí rok života v USA - soud, nový dům, nové dítě, nové projekty

Rok 2014 začal nepříjemným soudním procesem. Koupili jsme si náš první dům a tak jsme se zase stěhovali, opět těsně před porodem. Jak se dařilo mému podnikání, rozjezd nových projektů. Začali jsme žít zdravěji, zhubla jsem 34 kilogramů. Jak jsem se málem nechala zaměstnat.

Tradiční shrnutí tohoto roku se mi bude psát daleko lépe než to předchozí. Byl to náš první rok v USA, kdy jsme nemuseli řešit žádný zcela zásadní průšvih a většinu věcí se nám podařilo dotáhnout do cíle. Ale i tak jsme se rozhodně nenudili.

Soud

Soudní proces na začátku roku byl v podstatě už jen dohra daleko více stresujících událostí z minulého roku. Soudili jsme se s majitelem apartmánu, ve kterém jsme bydleli, o pohledávky ve výši 15 tisíc USD. Náš případ nechtěl žádný právník vzít, takže jsem to papírování zas dávala do kupy sama. Dost mě to frustrovalo, protože to narostlo na několik stovek stran a stálo mě to asi dva měsíce drahocenného času. Ale na konci jsem měla dobrý pocit, že snad vyhrajeme. Samotný soud nás pěkně "profackoval", ale dopadlo to nakonec lépe pro nás. Vysoudili jsme cca 5800 dolarů. Byli jsme rádi, že jsme to mohli konečně hodit za hlavu. Detaily procesu už jsem rozebrala v předchozím článku.

Náš první dům

Naše jednoroční dcera pěkně rostla a s ní i množství dětských věcí, které až příliš rychle zaplnily náš pronajatý apartmán. Vzhledem k tomu, že jsme čekali dalšího potomka, přemýšleli jsme kam ho dáme :) Už dříve jsme zvažovali koupi vlastního domu, ale nedávné události to odložily. Ale teď to zase přišlo na mysl, protože Martin měl od začátku roku větší plat, já jsem do rozpočtu začala taky přispívat příjmem ze svého podnikání a navíc jsme dostali peníze z vyhraného soudu.

Začali jsme se tedy poohlížet kolem a zjišťovat jak to tady vlastně funguje. Objížděla jsem okolí a vytipovávala vhodné čtvrtě (zlaté pravidlo pro koupi domu v USA zní: "Location. Location. Location!") a později i konkrétní domy. Celý proces koupě domu je docela zajímavá zkušenost a asi bude lepší to popsat samostatně v některém z dalších článků. Teď to jen trochu shrnu.

Trh se zbláznil - boj o nemovitosti

Měla jsem tedy vytipováno pár domů a byl čas se na ně jet podívat i zevnitř. Ale ouha, střet s realitou. Agentka mi řekla, že k mání je už jen polovina mnou vybraných domů, na ostatní už někdo dal nabídku ke koupi. Než jsme se za pár dní sešli, abysme si prohlédli to co zbylo, zmizelo dalších pár domů. To jsme ještě netušili jak zběsilý hon nás čeká.

Takže jsem sedla k internetu a okamžitě jak se objevilo něco nového, už jsem volala agentce ať domluví prohlídku. Pokud byl dům opravdu pěkný, během hodiny měl majitel několik nabídek na stole a žádné nezávazné prohlídky už nepotřeboval, takže tím jsme skončili. Ti, co dali takto nabídku, ji dali naslepo, protože za tu chvilku by tam nestihli ani dojet.

Tahle divočina byla způsobena tím, že realitní trh od poslední hypoteční krize v podstatě jen rostl a možná právě dosahoval vrcholu. To znamená nejméně vhodnou dobu na koupi a zároveň velký boj o nemovistosti mezi několika zájemci. Ale zase čekat několik dalších let na nějakou krizi nemělo smysl, takže jsme to nevzdali.

Máme to!

Na jeden z domů, který jsme stihli vidět a líbil se nám, jsme dali svou první nabídku, ale boj proti dalším zájemcům jsme prohráli. Uplynulo pár týdnů a situace na trhu se zdála být ještě kritičtější. Další dům se nám hodně líbil a věděli jsme, že majitelé už na něj mají po prvním dni opět několik nabídek. Dali jsme tedy o pár tisíc víc a tentokrát to vyšlo.

Formality

Začal koloběh zařizování, ale překvapivě to zas tak hrozné nebylo. Všichni nás strašili, ale nám to přišlo celé až podezřele jednoduché a pořád jsme čekali, kdy přijde nějaká zrada. Drobný zádrhel se objevil úplně ke konci - nikdo nám nechtěl dát hypotéku kvůli příliš krátké (dvou leté) kreditní historii. Ale díky tomu, že naše kreditní skore bylo vysoké a příjmy dostatečné, agentce se podařilo najít instituci, která nám nakonec hypotéku dala. Takže po měsíci jsme obchod dotáhli úspěšně do konce a mohli se začít stěhovat.

Příprava hnízda a porod

Ihned po předání klíčů jsme začali dům připravovat na stěhování, což nám nakonec zabralo asi dva měsíce. Dům byl naštěstí v perfektním stavu a nemuseli jsme nic renovovat (jen kosmetické úpravy), ale chtěla jsem všechno důkladně vyčistit. Martin si ze mě dělal srandu, že to je "nesting instinct". To prý mají matky před příchodem potomka - snaží se připravit hnízdo až příliš dokonale. Ok, tak se přiznávám, že to byl asi ten hnízdící instinkt :) Vše se podařilo dokončit právě včas a naši druhou dceru Vicky jsme s radostí přivítali už v novém domě.

Podnikání - Green card projekt (EB2 NIW)

Můj první projekt EB2 NIW, který pomáhá lidem získat zelenou kartu (trvalý pobyt v USA), jsem odstartovala loni hned jak jsme sami stejným způsobem zelenou kartu získali. A od té doby je to moje velká radost a takové druhořadé, ale taky důležité, dítě.

Téměř pasivní příjem

Díky soudu, koupi domu a přípravě hnízda jsem na projektu první půl rok v podstatě nemohla moc pracovat. Udělala jsem tedy takový pokus a nechala to jet samospádem, abych viděla jaký to bude mít vliv. Žádný! Příjem se dokonce trochu zvýšil.

Jediné na čem jsem si dala opravdu záležet byla uživatelská podpora, která nebyla náročná na čas (většinou méně než 2 hodiny za měsíc), ale měla velký vliv na celkové zisky. Často moje rychlé odpovědi na emaily klientů znamenaly následný okamžitý prodej. Lidi prostě mají rádi, když se o ně někdo v případě problému postará, obzvlášť pokud obdrží odpoveď do pár minut. U takového internetového projektu to ani nikdo nečeká a zákazníky to nezřídka příjemně překvapilo.

Útok a probdělé noci

Pochopitelně není vše jen tak pěkné a problémy se objevují v tu nejméně vhodnou dobu. Například pár dní před porodem naší druhé dcery jsem zjistila, že se můj web stal obětí nějakých hackerů, kteří mi web zavirovali. Následovala probdělá noc, kdy jsme se společně s Martinem snažili situaci co nejrychleji vyřešit. Potenciálně hrozilo, že o vše přijdu, takže to pro mě byly docela horké chvilky. Navíc jsem se bála, abych ještě v tu chvíli nezačala rodit. Problém jsme zdánlivě vyřešili a několik dní se nic nedělo.

Ale celá situace se opakovala ještě asi třikrát (naštěstí jsem stihla porodit v mezičase) a pokaždé to bylo o něco horší. Naposled mi při pokusu o otevření webu antivirák zastavil přístup s tím, že je tam trojský kůň a vir se mi přesto do počítače dostal. Ten den web navštívilo pár stovek lidí, takže potenciálně všichni mohli být vystaveni podobnému problému. Docela průser, ale nikdo se neozval.

Z webu se vir stále nedařilo odstranit a nakonec to dopadlo kompletním resetem serveru a smazáním kompletně všeho. Když jsem pak chtěla nahrát zpět obsah ze záloh, zjistila jsem, že ty jsou taky zavirované. Poslední kompletně nezávadná záloha byla půl roku stará, achjo. No nedalo se nic dělat o ten poslední půl rok jsem přišla. Od té doby už se to neobjevilo, tak snad je to vyřešené.

Výsledky

Kromě ojedinělých stresových situací je tento projekt něčím, co bych chtěla ještě několikrát zopakovat. Za 15 měsíců vydělal tento projekt přes 19 tisíc dolarů. To není špatné na to, že jde v podstatě o blog, kterému jsem za poslední rok věnovala průměrně pouze dvě hodiny času měsíčně. Pochopitelně je to jen díky důkladné přípravě, která mi zabrala 9 měsíců práce po večerech (pár stovek hodin práce čistého času). Ale je to pěkné mít takový skoro pasivní příjem, který snad ještě nějakou dobu vydrží.

Myslím, že je čas tento projekt zase zkusit posunout o kousek dál. Na tento rok mám v plánu několik změn, tak mi držte palce, ať to úplně nepo*eru, byla by to škoda. Jak to dopadlo se dozvíte v mé knížce.

Další projekt - zhubnout 36 kg do 6 měsíců po porodu (I Lose Baby Weight)

Jak jsem zmínila, první půl rok jsem v podstatě nenašla čas něco reálně dělat, ale přemýšlela jsem neustále, co rozjedu dál až to alespoň trochu půjde. Moje hlavní priorita byla stále stejná - abych se mohla naplno věnovat dětem přes den a projekt mohla dělat jen tak bokem po večerech. Zároveň jsem chtěla zase takový projekt, ze kterého vytěžíme maximální užitek nejdříve my sami a pak to třeba pomůže i někomu dalšímu, jako tomu bylo v případě EB2 NIW projektu.

Po třech letech nadměrného stresu, po dvou těhotenstvích a doktory vynuceném několikaměsíčním pobytu v posteli jsem měla obrovskou nadváhu a velmi špatný fyzický stav. Přemýšlela jsem jak to změním a hlavně jak by z toho šlo udělat další projekt a potenciální příjem. Stanovila jsem si tedy následující cíle:

Splnění výše zmíněných cílů je důležité hlavně pro mě a moji rodinu. Pokud by se nepovedlo z toho udělat profitabilní projekt, nemusí mě to mrzet, když to přinese významné benefity celé rodině.

Výsledky

Jaký je průběžný výsledek? Po 5 měsících jsem zatím ztratila 74 liber (34 kg) ze své těhotenské váhy. Mám před sebou ještě měsíc veřejné výzvy, tak uvidíme kam se to dostane. Ale už teď je jisté, že to jde, když se chce.

Hubnutí - výsledky
Hubnutí po těhotentsví - výsledky, průběžné fotky

Celá rodina se teď stravuje zdravě a nacházíme stále nová jídla, která jsou dobrá a zároveň zdravá. Naše starší dcera (21 měsíců) se zdravým jídlem taky nemá vůbec problém a strašně se vzteká, když jí náhodou nedáme zeleninu nebo ovoce. Zatím se nám tedy daří ty cíle naplňovat. Ale teď mě čeká ještě hodně práce na projektu, aby pomohl také ostatním lidem a nejen nám.

Pár měsíců pracuju na webu I Lose Baby Weight, kde ukazuju krok za krokem jak lze dosáhnout významných výsledků. Uveřejňuju články o zdravém jídle a cvičení, recepty, pravidelné reporty jak celé to hubnutí (ne)jde včetně detailních výsledků.

Mám v hlavě několik nápadů jak celý blog zpeněžit a postupně to budu zkoušet. Prozatím jsem na web umístila reklamu na Amazon a když na tuto reklamu někdo klikne a pak na Amazonu nakoupí, připočte se mi malá provize. Pro zákazníka v tom není žádný rozdíl, neplatí nic navíc, ale ví, že mě tím lehce podpoří. Reklamu jsem zprovoznila asi před měsícem a zatím to přineslo pár desítek dolarů, což je dobrý začátek. Vím, že tohle bude ještě trvat dlouho než to přinese příjmy, o kterých má smysl mluvit. Finální výsledky mé veřejné výzvy a jak se daří tento projekt zpeněžovat popisuji v naší knize.

Další projekt - o internetových projektech (Family on the Blog)

Zdálo se mi to jako dobrý nápad uveřejňovat zkušenosti a postupy z mých internetových projektů, na kterých dělám. Zaměřila jsem se opět na cílovou skupinu matek - chtěla jsem jim ukázat, že můžou podpořit rodinné příjmy, zatímco se přes den plně věnují dětem jako to dělám já. Několik mých kamarádek se mě totiž ptalo jak to dělám a tak jsem odstartovala práci na svém dalším projektu Family on the Blog.

Začala jsem psát takový startovní manuál se základními kroky jak se do toho pustit (jak dostat nápad, jak se blogy dají zpeněžit, jak si ověřit, že existuje poptávka, jak založit web atd.). Navíc chci tento projekt zase mít i pro sebe. Když totiž dělám na svých projektech, musím řešit spoustu různých věcí a musím si psát poznámky co a jak jsem řešila, abych to příště nemusela vymýšlet všechno znovu. Projekt by tedy sloužil zároveň jako takový můj poznámkovník. Alespoň bych se donutila psát si to pečlivěji, kdyby to mělo být pro lidi.

Projekt jsem zatím moc nerozjela. Teď se plně soustředím na I Lose Baby Weight a později se k tomu vrátím. Přestože jsem ještě ani pořádně nezačala, i tento projekt už vydělal prvních pár desítek dolarů. Jedné matce jsem poskytla konzultaci jak začít její vlastní projekt a ona si přes reklamu na mém blogu koupila hostingové služby pro svůj nový web. Tak jsem získala svou první provizi.

Mám se nechat zaměstnat?

Ještě zmíním jednu celkem zajímavou zkušenost. Jednoho dne mi zavolal head hunter, jestli nechci inženýrskou práci. Já tyhle nahaněče moc nemusím, protože mi většinou nabízejí práce, které jsou úplně mimo. Navíc o pozici nevědí nic konkrétního a strašně mlží pro jakou firmu vlastně hledají zaměstnance. Tentokrát mě to ale docela zaujalo a tak jsem si řekla, že si aspoň zkusím po dlouhé době pohovor a zjistím svou cenu na trhu práce.

Rekruiter tedy zkontaktoval firmu, předal jí můj životopis a oni projevili zájem o pohovor. Zavolali jsme si a dost mě překvapilo, že jsem o té nabídce doopravdy začala seriózně uvažovat. Po telefonickém pohovoru si mě pozvali na další pohovory do firmy, kde se mnou mluvili majitelé firmy a další šéfové. Provedli mě po celé firmě a všem mě představili. Moc se mi to líbilo.

Snad poprvé jsem měla pocit, že mi někdo nabízí opravdu pozici "na míru". Ani ne začátečník a zatím ne senior, ale chtěli by ho ze mě v průběhu příštích pár let udělat, podle toho jak by byli s mými výkony spokojeni. Nabídli mi také, že bych si mohla udělat licenci PE (Professional Engineer, něco jako autorizovaný inženýr v ČR). To mě hodně lákalo, protože to otevíralo více možností do budoucna - buď se dostat do vedoucích pozic v této firmě nebo si v budoucnu založit svou firmu. Další velkou výhodou bylo, že ve firmě pracuje několik starších a velmi zkušených inženýrů, od kterých bych se toho mohla hodně naučit. Mimoto asi nemusím zmiňovat, že nabídnutý plat byl v úplně jiné hladině než na co jsem byla zvyklá (asi 4x vyšší než můj doposud nejlepší plat, za který jsem pracovala v ČR).

Jsem už tři roky mimo obor. Tohle byla šance jak získat svou první americkou zkušenost v oboru a nezahodit ty dlouhé roky strávené ve škole a v inženýrské praxi. Zkrátka jsem věděla, že tohle je výjimečná nabídka, která už se nemusí opakovat a měla bych ji vzít. Ale...

Školky

Naší druhé dceři Vicky bylo v době pohovorů jen něco málo přes měsíc. Tady se hodí poznamenat, že v USA není žádná mateřská (ani žádné volno ani žádné dávky od státu). Americké matky mají 6 týdnů na zotavení po porodu a pak jdou zpátky do práce nebo se může stát, že na jejich místě bude někdo jiný. Takže tady mají školky pro děti už od těch 6 týdnů.

Začali jsme tedy školky hledat a osobně objíždět. Ne že by se tam o děti špatně starali, ale například se nám moc nelíbilo, čím je tam krmili. V jedné školce jim dávali od mala nějaké chipsy s glutamátem atd. V ostatních to bylo lepší, ale i tak jsme z toho byli trochu rozladění. Další výrazná nevýhoda byla cena školky - za obě holky bysme zaplatili přes 2 tisíce dolarů měsíčně.

Můj budoucí příjem by byl po odečtení všech nákladů (školka, cestování do práce apod.) vyšší jen o pár set dolarů než co vydělám teď svými projekty. To není málo, ale stojí mi to za to nevidět vůbec děti? Asi bych také díky časově náročné práci a dlouhému dojíždění nezvládala pokračovat v podnikání. Začala jsem mít pocit, že se vzdávám svých snů - možnosti být s dětmi, být nezávislá a pracovat na svých projektech.

Bylo to jedno z nejtěžsích rozhodnutí v tomto roce - práci jsem nakonec nevzala. Ale byla to určitě zajímavá zkušenost projít si těmi pohovory a zjistit jak tady fungují ty školky. Navíc mám teď ještě větší motivaci posunout vpřed moje projekty, abych o podobných otázkách v budoucnu nemusela tak dlouze přemýšlet.

Závěrečné hodnocení

Byl to hodně náročný rok. Nasbírali jsme zase spoustu cenných zkušeností a splnili si co jsme chtěli a vlastně i něco navíc. Jsme rádi, že nás nepotkal žádný vážný problém a život v Americe začal být po těžkém začátku konečně o něco lehčí a veselejší. Letos jsme také oslavili 10. výročí našeho společného života. A to nejdůležitější - obě naše dcery jsou zdravé a spolehlivě dbají na to, aby bylo o zábavu postaráno :) Moje cíle pro následující rok jsou jasné - užívat si s dětmi a posunout projekty zase o kousek dál.

Pokud vás zajímá, jak jsme se vlastně do Ameriky dostali a rádi byste si přečetli celý příběh o našem životě v USA, mohla by vás zajímat naše nová kniha Ze Strahova do NASA.

Zpět nahoru

Sleduj novinky

Veržána na Facebooku Veržána na Google Plus Veržána na Twitteru Veržána na emailu

Naše kniha

Ze Strahova do NASA
Kniha o naší strastiplné cestě za americkým snem

Cestopisy

  • USA (2012-x) - o životě v Houstonu
  • USA (2010) - cestování po JZ Státech a ostrově Big Island
  • ŘECKO (2009) - cestopis o Aténách a ostrově Naxos
  • NĚMECKO (2006/7) - deník o životě v Německu, Švýcarsku a Francii
  • ITÁLIE (2005) - ferraty v Dolomitech, Lago di Garda a moře
  • RAKOUSKO (2005) - ferraty ve Wilder Kaiser a Mondsee
  • USA (2003) - životní lekce a splněný cestovatelský sen
  • ITÁLIE (2002) - dobrodružný stop do hor a k moři
  • ... více v sekci Cestopisy

Fotky

USA

VIETNAM

NĚMECKO

RAKOUSKO

ŠVÝCARSKO

FRANCIE

ŠVÝCARSKO a FRANCIE

ITÁLIE

ŘECKO

VELKÁ BRITÁNIE

  • ...a spousta dalších fotek

Moje projekty