Jak získat americký řidičák v Texasu

Proč je výhodné mít americký řidičský průkaz, na jakém úřadě ho lze získat a co je třeba mít za doklady. Návod a tipy na písemný, zrakový a praktický jízdní test.

K čemu se hodí americký řidičský průkaz

Turisté přijíždějící do Ameriky za účelem krátkodobého cestování si zpravidla vystačí s mezinárodním řidičákem dle Ženevské úmluvy z r. 1949 za 50,- (to je ten cár papíru) spolu s českým řidičským průkazem. Pro ty, co v zemi chtějí zůstat delší dobu se vyplatí zařídit si americký doklad z několika praktických důvodů. Americký řidičák má podobný účel jako občanský průkaz v ČR. Chtěli ho po mě v podstatě všude: při žádosti o zaměstnání, o bydlení, při jednání s úřady, při vstupu do hospody, při koupi alkoholu atd.

Ještě než jsme si tento doklad byli schopni obstarat, snažili jsme se vystačit si s českými doklady, ale ne vždy to jde. Například dělali drahoty při pojištění auta - některé společnosti nás vůbec nechtěly pojistit bez US dokladu a některé nám daly o dost vyšší cenu. Když jsem vyplňovala už přes hodinu asi šestou stránku žádosti o zaměstnání v jedné firmě, chtěli tam číslo řidičáku, aby si zkontrolovali mojí historii, přestupky atd. Systém ale nebral v úvahu, že nemám americký řidičák a vyplnění náhodného čísla by mohlo být bráno jako pokus o podvod. Ani nemluvím o tom, jak jsou občas US policajti vyjevení, když na ně cizinec vytasí ten mezinárodní cár papíru, který je nadepsaný jen česky a francouzsky. Podobných problémů může být více, proto je jednodušší a levnější si americký řidičský průkaz pořídit co nejdříve.

Na jaký úřad zajít a kde hledat informace

Co je třeba za doklady a co se naučit na testy se mírně liší v rámci různých států, okresů, měst nebo dokonce i úřednic. Stačí vygooglit název státu + DL (např. Texas Driver License) a stránky na předních pozicích s příponou *.gov nebo *.us odkazující na úřad Department of Motor Vehicles (DMV) nebo Department of Public Safety (DPS) jsou ty pravé. Mývají tam vyhledávání adresy nejbližšího úřadu spolu s úředními hodinami, seznam dokladů a dokonce i učebnici s pravidly zdarma (Driver License Handbook).

Doklady a formuláře

Můžou chtít celou řadu věcí, ale nakonec nemusí chtít vidět skoro nic, často záleží na benevolenci úřednice. Četla jsem o případech, kdy se i v dnešní době podařilo řidičák získat nebo prodloužit ilegálům bez SSN. Bude to ale zřejmě výjimka a štěstí na úřednici, protože na většině úřadů už to dávno nejde. My jsme tam raději vezli vše, co doporučoval oficiální web:

Úředničina a zrakový test

Američani nám vyprávěli, jak je to rychlé a jednoduché získat řidičák. Za hodinu je prý vše hotové, průkaz přijde poštou. V podstatě to tak za určitých okolností může být, ale... Ráno jsme přijeli na úřad pět minut před otevřením a překvapila nás dlouhá fronta před budovou. Vystáli jsme ji asi za hodinu a první úřednice chtěla jen papírové doklady: pas s vízem, SSN a vyplněnou žádost stále bez našeho podpisu (!). Vyfasovali jsme číslo a čekali až nás pozvou k další úřednici, což trvalo další hodinu. Druhá úřednice zkontrolovala tytéž papíry a přímo před ní jsme teprve podepsali svou vyplněnou žádost o řidičák. Dále nás vyfotila, vzala otisky prstů a udělala zrakový test. Podobně jako se u českého doktora zakreje jedno oko a čtou se písmenka různých velikostí, tak tady se kouká do přístroje a čtou se písmenka té úřednici. Zaplatili jsme základní poplatek 25 dolarů, který je nutný k přijetí žádosti a vykonání písemného a zrakového testu. Dále jsme zaplatili i nepovinný příplatek 11 dolarů za dočasný "omezený" řidičák (to vysvětlím později). Úřednice nám pak sdělila podmínky testu a poslala nás k počítačům, ať si to vyplníme.

Písemný test

Písemný test byl časově omezen, každý seděl u svého dotykového monitoru se sluchátky. Na začátku testu jsme si mohli zvolit mezi anglickou a španělskou verzí. Moderátor pouze předčítal otázky viditelné písemně na monitoru, nebylo tedy nutné porozumět čistě mluvené angličtině. Čekalo na nás asi 30 otázek, každá s možností jediné správné odpovědi formou testu. Hned po zodpovězení se objevila správná odpověď. Co se týká otázek, některé byly vyloženě úsměvné: Koho zavoláte, když máte nehodu na dálnici? a) šerifa b) policii c) Svědky Jehovovi (ne, Jehovisti to asi nebyli, ale něco podobného, co mě rozesmálo). Ale byly tam i otázky, kde jsem jen těžce tipovala: Kolik stop před protijedoucím vozidlem musíte ztlumit dálková světla (300, 400 nebo 500 feetů?). Jaký trest následuje, pokud mladistvý odmítne dát krev při podezření z nějakého dopravního přečinu? Představuje tato značka "Turn left", "Curve left" nebo... (prostě drobné jazykové odlišnosti, ve kterých cizinec ještě nemá úplně cit).

Původně jsem si podle vysvětlení úřednice chybně myslela, že můžu mít pouze dvě odpovědi špatně, což se mi stalo hned po prvních dvou otázkách:) Tak jsem se celkem klepala a nakonec mě test překvapivě pustil dál, i když jsem měla celkově tři špatné odpovědi. Martin mi pak říkal, že už se docela bál, když měl sedmou otázku špatně :) Evidentně jsem to blbě pochopila. Později jsem někde zjistila, že je třeba 21 správných odpovědí z 30 celkových. Oba jsme tedy písemným testem prošli. V případě neúspěchu lze písemný test ihned zopakovat (otázky jsou jiné).

Vrátili jsme se zpět ke druhé úřednici, kde jsme si měli domluvit praktické jízdy. Čistě ze zvědavosti jsem se zkusila zeptat, jestli mi jízdy uznají, pokud mám řidičák z Evropské unie. Očekávala jsem pouze diplomatické "ne", ale ona pohotově vyhrkla: "Ano uznáme, pokud jste z Německa, Francie nebo ze Severní Korei!" Představa jak úhlavním komunistickým nepřátelům uznávají řidičáky mě celkem pobavila, ale ona tím tvrzením pochopitelně myslela Jižní Koreu. Termín praktických jízd bohužel nešlo domluvit v ten stejný den, protože na tomto úřadě měli příliš plno. Dokonce natolik, že jízdy jsme směli přijít dělat až za měsíc a půl (je třeba to stihnout do 90 dní od úspěšného písemného testu). Díky zaplacení příplatku 11 dolarů navíc nám oběma přišel domů poštou dočasný řidičák s podmínkou, že můžeme řídit auto pod dozorem osoby starší 21 let vlastnící texasský řidičák (takže nám zatím stále k ničemu, přesto se to později hodilo).

Praktické jízdy (road test)

Na praktický road test je třeba přijet vlastním pojištěným registrovaným vozidlem, které prošlo inspekcí. Vehicle inspection (podobná české STK) se u ojetých aut dělá jednou za rok a v Houstonu stojí 15 dolarů. Zvláštní je, že nikoho nezajímá, že na praktický test z jízd přijedete sami bez platného řidičáku. Hlavní je, že je to vaše auto (případně půjčené s písemným souhlasem majitele) se všemi náležitostmi zmíněnými výše (pojištění, bezpečnostní požadavky atd.).

Čekali jsme tedy na inspektorku oba v našem autě. Doslova se přivalila obří černoška, která mě hned vykázala z auta a začala zkoušet Martina nejdřív ze základních věcí (funkčnost blinkrů, brzd a klaksonu). Pak odjeli zkoušet podélné parkování mezi kužely a nakonec opustili testovací parkoviště úplně. Vrátili se za pár minut a mě ohromil výsledek zkoušky: Martin neprošel, prý třikrát projel stopku. Neviděl, tak si popojel před čáru, aby dobře viděl. Ale prý měl čekat pět sekund před čárou, pak teprve popojet o kousek dál a zas čekat pět sekund atd... Hmmm, pěkná blbost, nikde v pravidlech o tom není ani zmínka, nikdo to tak nedělá, ale ani jsme nezkoušeli inspektorce odporovat, kdoví co by to mělo za následek.

Tato osoba, těsně poté co suše oznámila Martinovi negativní výsledek, mi naprosto milým sladkým hláskem řekla: "Sedni si do auta, zlato, hned to bude!" No, celkem jsem se tedy děsila, co bude. Přišel jiný inspektor, úplně nezúčastněný černoch, korektně řečeno tzv. Afro-američan (nejsem rasista, jen mi to pojmenování přijde dost zvláštní). Opět jsme vyzkoušeli blinkry apod. a jeli parkovat podélně. Mimo areál jsem si dobře dávala pozor na stopky a rozhlížela se velmi přehnaně, ale můj inspektor spíš kontroloval mobil a měl spoustu práce s psaním esemesek. Tedy občas něco poznamenal do zkoušecího archu (jak dávám znamení, řežu zatáčky, respektuju značky, rychlost atd.) a výsledkem byly pouze dvě vytoužená slova: "You passed!" (= Máš to!).

Dočasný řidičák

Nastal čas vysvětlit, proč se vyplatilo zaplatit si nepovinný dočasný řidičák, dovolující řídit auto pod dozorem osoby starší 21 let. Martin neprošel prvním road testem. Sice měl právo bezplatně dělat i druhé jízdy, ale díky tomu, že na úřadě bylo plno, neměl možnost to stihnout ve lhůtě 90 dní od úspěšného písemného testu. Pokud by neměl vystavený a zaplacený dočasný řidičák, musel by dělat písemný test znovu před dalšími jízdami nebo hledat jiný úřad, kde by to stihnul včas. Zapsal se tedy na další termín za dva měsíce, úspěšně road test zvládl a dostal domů poštou regulérní řidičák. Oběma nám dali platnost řidičského průkazu jen na dobu platnosti víz (resp. I-94), tedy jen na tři čtvrtě roku. To je trochu nepříjemné, ale co se dá dělat. Frontu na úřadě budeme muset vystát znovu, ale snad nám ho budou jen prodlužovat bez těch testů.

Ještě pro zajímavost uvedu, že v Texasu můžou získat řidičák už 15 letí, ale platí pro ně přísnější pravidla a postihy v případě průšvihu. Omezující pravidla platí i pro řidiče starší 79 let nebo lidi ve věku 18-24, kteří ještě neměli řidičák.

Získat americký řidičský průkaz může být tedy skutečně záležitost jedné hodiny v oblastech s menším zájmem. I když je na úřadě nával, rozhodně není třeba někam docházet měsíce a platit x tisíc korun jako v ČR. Ani nemám pocit, že by se to projevilo na bezpečnosti silničního provozu, spíš naopak. Lidi jsou tu zvyklí řídit všude a od nízkého věku (za velmi přísných podmínek) a zdají se být méně agresivní.

Návody a tipy pro život v USA najdete také v naší knížce Ze Strahova do NASA.

Zpět nahoru

Sleduj novinky

Veržána na Facebooku Veržána na Google Plus Veržána na Twitteru Veržána na emailu

Naše kniha

Ze Strahova do NASA
Kniha o naší strastiplné cestě za americkým snem

Cestopisy

  • USA (2012-x) - o životě v Houstonu
  • USA (2010) - cestování po JZ Státech a ostrově Big Island
  • ŘECKO (2009) - cestopis o Aténách a ostrově Naxos
  • NĚMECKO (2006/7) - deník o životě v Německu, Švýcarsku a Francii
  • ITÁLIE (2005) - ferraty v Dolomitech, Lago di Garda a moře
  • RAKOUSKO (2005) - ferraty ve Wilder Kaiser a Mondsee
  • USA (2003) - životní lekce a splněný cestovatelský sen
  • ITÁLIE (2002) - dobrodružný stop do hor a k moři
  • ... více v sekci Cestopisy

Fotky

USA

VIETNAM

NĚMECKO

RAKOUSKO

ŠVÝCARSKO

FRANCIE

ŠVÝCARSKO a FRANCIE

ITÁLIE

ŘECKO

VELKÁ BRITÁNIE

  • ...a spousta dalších fotek

Moje projekty