San Francisco, San Andreas, Golden Gate NRA

Jak jsme letěli za moře, základní info o San Franciscu, zážitky z výletu k tektonickému zlomu San Andreas, cestování po pobřeží Pacifiku, downtownu města, Golden Gate National Recreational Area (Golden Gate Bridge, Point Bonita, Golden Gate Park).

1. den - přílet do San Francisca

Náš vysněný výlet za oceán začal na pražském letišti Ruzyně. Bez problémů jsme odletěli do Paříže, kde nastaly první drobnější nepříjemnosti. Francouzi byli při kontrolách docela důslední a každého z nás si postupně odstavili stranou k další nadstandardní prohlídce. Ovšem jejich pracovní nasazení nebylo bůhvíjaké, takže všude byly velké fronty. Přestože jsme měli více než hodinovou rezervu, začala jsem se trochu bát, jestli to stihnem. Po mnohých bezpečnostních kontrolách jsme se trochu netradičně přepravovali busem po ploše k přistavenému letadlu - ani tohle se neobešlo bez chaosu. Po nás přijelo ještě několik autobusů a díky četným zmatkům se nestihlo odletové okno. A tak jsme opět čekali, tentokrát něco přes hodinu, alespoň jsme už seděli v letadle. Francouzi, pohodáři...

Let za oceán

Let do San Francisca byl docela únavný (celkem asi 11 h), ale ke konci mě bavilo pozorovat zamrzlou horskou krajinu pod námi (nejspíš Kanada), postupně se měnící v zelenější a obydlenější kus země. Na západním pobřeží Států se objevila typická mlha, jen občasné okno dovolilo dohlédnout na kopcovité pobřeží pod námi.

Po dlouhém letu nás čekalo ještě několik kontrol, před první (imigrační) byla už docela slušná fronta. Úředník, který to tam organizoval, vydával povely jak na psím výcviku. Na rozhovor s imigrační úřednicí nás nejprve nechtěl pustit společně, jako rodinu. Pak pochopil, že by nemělo žádný smysl posílat nás tam jednotlivě, vzhledem k jazykové bariéře poloviny našeho týmu. Úřednice se zdála být nejprve přísná - každého si vyfotila, vzala otisky prstů a vyzpovídala. Měli jsme připravenu stranu 1 z našeho itineráře s popisem cesty, rezervace hotelů, kempů a auta, aby nebylo pochyb proč jsme přijeli. Zběžně si to prohlédla a ptala se na detaily naší cesty, ale i to, co s ní nesouviselo (povolání atd.). Po několika minutách nás nechala jít. Následovala další kontrola a dnešní asi stopadesátý rentgen a dostali jsme konečně propustku do "svobodné" země. Docela jsme si oddechli - neovlivnitelná a nepříjemná procedura byla za námi. Při čekání na bagáž se to ještě mírně zkomplikovalo, když kolem jdoucí policejní pes vyčenichal tátovi v batohu jablko. Hned jsme se stali podezřelými, zase následovalo vyptávání a prohledávání, ale dobře to dopadlo a my jsme byli definitivně volní.

V San Franciscu jezdí na letišti speciální vlak, který nás zavezl ke stanovišti autopůjčoven. Vystáli jsme si poslední frontu a vybrali si auto, nakonec o něco větší než jsme si původně zarezervovali. Půjčovna si peníze strhla až po vrácení auta, takže nebyl problém dohodnout se na změnách. Domluvili jsme si příplatky (pojištení atd.) a všechny důležité detaily, např. co dělat v případě poruchy nebo nehody, kdo to zaplatí, kam můžeme jet atd. Vyzvedli jsme si úplně nové auto z rozlehlých garáží pod půjčovnou a odjeli se ubytovat do blízkého hotelu v jižní části SF - San Bruno.

San Francisco

San Francisco je kalifornské město ležící na kopcovitém terénu, na západě ohraničeno Tichým oceánem a na východě San Franciscou zátokou (SF Bay). V minulosti zde měli základnu např. hippies, beatníci, homosexuálové atd. Není typickým americkým městem, spíše se nejvíce podobá evropským městům - je tu méně mrakodrapů, více kultury a historie. Žijí tu společně lidé mnoha národností, což poskytuje nejen zajímavé kulturní, ale i kulinářské zážitky (čínská, mexická, thajská, pákistánská, kubánská kuchyně).

Časové pásmo

SEČ -9 h

Obyvatelstvo

800 000 (celá aglomerace s přilehlými městy San José, Oakland, Berkeley atd.: cca 6 mil.)

Průměrné teploty

V červnu kolem 15°C, časté mlhy.

Ubytování

Hotel Regency Inn at San Francisco Airport (GPS: N 37° 37.866 W 122° 24.547) - v San Bruno, 2 míle od letiště, 10 mil od SF downtown. Cena za 4 noci ve dvoulůžkovém pokoji 200 $ + 34 $ poplatky a daně. Kontinentální snídaně, wifi a parkování zdarma. Rezervováno předem, stržení peněz z karty po odjezdu. Jedná se o malý čistý hotýlek, kterému nemám co vytknout, snad jen velmi chudou a výhradně sladkou snídani...

Vybalili jsme si věci a zajeli do centra nakupování, zábavy a restaurací (GPS: N 37° 38.400 W 122° 25.200), vzdáleného asi 1 kilometr od hotelu. Mexické bistro nám sice dalo pocit zaplněného žaludku, ale moc jsme si nepochutnali. Pokoušeli jsme se zde také sehnat karimatky a pantofle, ale překvapivě to byl problém. Pantoflí měli snad tisíce, ale žadné normální, všechny se šňůrkou mezi prsty. Ovšem kalifornské víno večer posloužilo výborně.

2. den - San Francisco (zlom San Andreas, Crystal Spring Reservoirs)

Ráno jsme poznali, co znamená kontinentální snídaně v americkém hotelu. Najít jedinou nesladkou věc byl nadlidský úkol - snědla jsem asi pět vařených vajec a tím byla moje snídaně u konce. V našem hotelu nás žádné dobré jídlo až do konce pobytu nečekalo.

San Andreas

Po snídani jsme vyrazili na první výlet jižně od San Francisca, k tektonickému zlomu San Andreas. V této oblasti se stýkají pacifická a severoamerická litosférická deska. Jejich pohyby zde způsobují častější zemětřesení. V roce 1906 bylo zničeno asi 80 % San Francisca, včetně historického jádra, v důsledku velkého zemětřesení (7,5 Richtera). V roce 1989 město přežilo další ničivé zemětřesení (6,9 Richtera). Vědci tvrdí, že pravděpodobnost dalšího velkého zemětřesení v příštích 20ti letech je velmi vysoká.

Zlom se táhne asi 1300 km podél pobřeží k Los Angeles. Trochu mě překvapilo, že jsme neviděli velkou "rýhu" v zemi - zlom je zde totiž schován pod jezery a umělými nádržemi. Oblast je jako stvořená pro rekreaci a volný čas - podél jezer vedou stezky pro cyklisty a běžce.

U prvního jezera San Andreas Lake jsme udělali jen krátkou přestávku k odlovení první americké keše.Lower Crystal Springs Reservoir Poté jsme se přesunuli k malému pomníčku na počest novodobých objevitelů zátoky, kteří tu měli v roce 1769 první kemp (GPS: N 37° 35.339 W 122° 24.791). Přejeli jsme dále na jih po dálnici 280 a odbočkou po Skyline Blvd jsme se dostali k další vodní ploše Lower Crystal Springs Reservoir. Zaparkovali jsme podél silnice (GPS: N 37° 31.870 W 122° 21.850) a vydali se na krátkou příjemnou procházku stezkou Sawyer Camp Trail, kopírující nepřístupné pobřeží nádrže. Odlovili jsme keš a poté se vrátili zpět, podívat se na hráz přehrady Crystal Springs Dam.

Pulgas Water TemplePo pohodové procházce byl čas jet dál na jih k sousední vodní nádrži Upper Crystal Springs Reservoir. Vyjeli jsme na kopec nad ní, ale nebyl tam dobrý výhled, proto jsme se zase vrátili zpět dolů ke břehu a pokračovali na jih po Canada Rd. Následující cíl jsem objevila úplnou náhodou, když jsem před cestou vybírala jubilejní 250. kešku. Díky ní jsem se dozvěděla o existenci zdejšího vodního chrámu Pulgas Water Temple (GPS: N 37° 28.970 W 122° 18.930; parkování na 30 minut, otevřeno Po-Pá 9:00-16:00). Tato krátká zastávka mě nadchla - zejména pěkně upravené a udržované okolí se spoustou kytek, malý chrám s vodotryskem, téměř žádní turisti a keška...

Pobřeží Pacifiku

Zamířili jsme zpět na sever a odbočili nahoru na kopec (GPS: N 37° 37.993 W 122° 28.641), kde se před námi otevřel krásný výhled na hornaté pobřeží Pacifiku a také na dravce pózujícího na blízkém stromě. Sjeli jsme dolů k pobřeží a šli se projít po molu, vybíhajícím do moře (GPS: N 37° 38.000 W 122° 29.660). Potkali jsme spoustu místních lidí, kteří tam lovili mořské potvory, hlavně obří kraby. Zahlédli jsme i lachtana a racka bez nohy. Na konci mola jsme se na chvíli pokochali pěkným výhledem na zelené vrcholky, přes které jsme sem přijeli, i na širý oceán.

Mussel Rock Park - Pacific Pokračovali jsme dál autem po malebném pobřeží na sever až k Mussel Rock Park, kde se nám opět naskytl nádherný výhled na svahy porostlé pestrobarevnými květinami a vlny tříštící se o skaliska pod vyhlídkou (GPS: N 37° 39.980 W 122° 29.710).

Vojenský hřbitov Golden Gate National Cemetery

Pomalu jsme se vydali zpět do hotelu a cestou se ještě zastavili na národním vojenském hřbitově Golden Gate National Cemetery (GPS: N 37° 37.966 W 122° 26.069).Golden Gate National Cemetery Nejsem zrovna příznivcem přehnané americké hrdosti, ale tohle bylo docela působivé - nekonečné množství náhrobků, nezbytné všudypřítomné americké vlajky a perfektně upravené trávníky. Nahoře u stožáru (jak jinak než s vlajkou) byl rozhled na obě křídla hřbitova se 150 tisíci hroby. Po prohlídce tohoto místa se zvláštní atmosférou byl náš výlet u konce a vyrazili jsme odpočívat do hotelu.

Dnešní den byl spíše odpočinkový - popojížděli jsme autem v příjemném prostředí a občas se trochu prošli. Vyrovnávali jsme se s únavou, spojenou s časovým posunem, takže nám volnější tempo na začátek vyhovovalo.

Foto: SF Bay Area - San Andreas

Geocaching : dnes jsme nalezli tyto keše - Traditional Cache Rock-It No. 2 Traditional Cache Wedding Vows Traditional Cache The Lost Village of Crystal Springs Traditional Cache Wood Star Earthcache Crystal Springs Reservoir - San Andreas rift zone Traditional Cache The Temple

3. den - San Francisco downtown

Po tradičně hnusné snídani v našem hotelu jsme se vydali na výlet do centra města (downtown). V centru jsou omezené možnosti parkování, proto jsme se rozhodli jet vlakem a pak chodit pěšky, příp. využít MHD. Došli jsme na stanici metra BART San Bruno (z hotelu asi 800 m, po Huntington Ave na sever). Koupili jsme si lístek v automatu do stanice 16th St. Mission asi za 4 dolary. Čekání na vlak nám zpestřili dva ožralové, kteří se pošťuchovali na nástupišti a jeden pak spadl do kolejiště. Zkusila jsem neúspěšně najít nouzový telefon, zatímco místní vše jen z dálky se zájmem pozorovali... Skončilo to americkým happy endem - houmles se naštěstí po chvilce vyškrábal zpátky na nástupiště.

Mission District - mezi hispánci

Vlak nás za pár minut dostal do centra San Francisca, do latinsko-americké čtvrti Mission District. Vylezli jsme na ulici a tak trochu se nás zmocnil mírný pocit úzkosti, protože jsme jako běloši tvořili výraznou menšinu. Ale možná to byl jen nezvyk, být mezi tolika hispánci, kteří si nás zvědavě prohlíželi. Vydali jsme se pěšky na sever po 16té ulici, zdobené graphiti a hyzděné odpadky. Prvním cílem dnešního výletu byla nejstarší budova v San Franciscu, kaple Mission San Francisco de Asís z roku 1776. I když jde o malou nenápadnou kapličku, našli jsme ji snadno. Větší bazilika (1918), stojící hned vedle kaple, upoutala naši pozornost už z dálky.

Castro a úžasné výhledy z Corona Heights

Pokračovali jsme dále na sever do čtvrti Castro, kde žije silná komunita lidí, otevřeně se hlásících k homosexualitě. Lze tady nalézt pekařství, butiky, bary, kavárny, restaurace a také známé divadlo Castro Theatre. Přešli jsme hlavní třídu Market Street a začali stoupat do pořádného kopce, což je pro město typické.SF downtown z Corona Heigths Nahoře, před koncem ulice, jsme obešli hriště zprava a nenápadná cestička mezi keři nás dovedla ještě výš, k Randall Museum (GPS: N 37° 45.867 W 122° 26.258, otevřeno Út-So 10:00-17:00). Pokochali jsme se výhledem na město a oblast zátoky. Z informačních tabulí před muzeem jsme zjistili pár indicií k jedné multi keši a vydali se k finálnímu pokladu, který byl ukryt na skalnatých vrcholcích Corona Heigths nad muzeem. Během chvilky jsme vyšli cestičkou na skalnatý kopec (GPS: N 37° 45.905 W 122° 26.355) a naskytl se nám úžasný panoramatický výhled na mrakodrapy downtownu na jedné straně a vrcholky Twin Peaks na druhé. Rozhodně stojí za to sem dojít, je to jen kousek od silnice...

Sešli jsme z kopce dolů, zpátky na ulici, směrem k dalšímu naučnému cíli výletu. Mezi domy jsme prošli pěší zkratkou na Beaver Street a po pár metrech vlevo byl parčík (GPS: N 37° 45.925 W 122° 26.240, otevřeno 6:00-22:00) se zajímavým geologickým jevem, tzv. slickensides. Jde o několik metrů vysokou skalní stěnu, která vypadá jakoby ji někdo vyleštil. V tomto místě došlo k usmyknutí jedné masy horniny po druhé (Alcatraz a Marin Headlands Terrane) a výsledkem je "slizký" vzhled vyleštěné smykové plochy (stěny).

Vydali jsme se zpět do čtvrti Castro. Jezdí odsud tradiční historická tramvaj (linka F - Market & Wharves Streetcar Line) pohybující se po Market Street a po pobřeží. Dá se pohodlně popojíždět a vystupovat dle potřeby, což jsme využili. Jízdenku jsme koupili u řidiče za 2 $ na 90 min (neplatí na Cable cars).

Radnice a Union Square

Ze stanice Market St & Noe St jsme dojeli na Van Ness Ave a vydali se po ní na sever. Asi po 150 metrech jsme minuli budovy stojící vlevo - Davies Symphony Hall a Opera House. Přešli jsme rušnou ulici k jedné z nejhezčích a největších radnic City Hall - budova je pátou největší radnicí na světě. Původní radnice byla zničena při velkém zemětřesení v r. 1906, novou postavili v r. 1915. Obešli jsme monumentální budovu zprava, k rozlehlému zelenému prostranství. Na 100 metrovém, pěkně upraveném, trávníku se povalovalo několik lidí, převážně bezdomovci a pár turistů. Městskou oázu jsme obešli po okraji a zamířili jsme zpět mezi moderní budovy na Market Street. Odsud jsme jeli dál tramvají F-line, ještě nám platil původní lístek.

Vystoupili jsme na 4-té ulici a vydali se na sever k náměstí Union Square, jemuž dominuje 30 m vysoký korintský sloup Dewey Monument obklopený palmami. Union Square je srdcem San Francisca, jehož historie sahá do roku 1850. Dnes se tu konají různé akce - veřejné koncerty, demonstrace, umělecké show atd. Z vysokých budov na náměstí, luxusních hotelů a nákupních center, je prý pěkný výhled na náměstí. My jsme si jen trochu odpočinuli na zeleném prostranství uprostřed náměstí, vedro nás už začalo trochu zmáhat. Odskočila jsem si mezitím do obrovských garáží pod náměstím. Pokoušela jsem se tam ulovit jednu keš, ale bez signálu a s ochrankou v zádech to šlo těžko:)

Chinatown

Přesunuli jsme se dál na sever k Chinatown, nejstarší čínské čtvrti v severní Americe, kde žije nejpočetnější komunita Číňanů mimo Asii - asi 100 tisíc lidí na ploše 2 km2. Čtvrť Chinatown se stala ihned po svém založení (1840) důležitým centrem čínských imigrantů, kteří tu začali budovat vlastní tradice. V Chinatownu se nachází přes 300 restaurací, mnoho krámků, několik parků, dvě nemocnice, pagody a chrámy - Evropana snadno zaujme tento asijský mikrosvět uprostřed amerického města.

SF Chinatown - Grant AveDo Chinatownu jsme vstoupili symbolicky Dračí bránou (Dragon's Gate) a pokračovali po vyzdobené hlavní třídě (Grant Ave) kolem stánků, restaurací a pagody, ke katolickému kostelu Old Saint Mary's Cathedral. Poblíž jsme zapadli do jedné čínské restaurace na oběd, který sice nebyl nijak výjimečný, ale nebyl ani špatný.

Po jídle jsme pokračovali dál na Waverly Place. Tato ulička lákala komornější atmosférou - byla o něco menší než hlavní třída a nebylo tam tak přelidněno. Říká se o ní, že je srdcem i duší Chinatownu - sídlí tu komunitní autority, které rozhodují o záležitostech místních lidí. Na levé straně ulice se nachází nejstarší čínský chrám ve městě Tin How Temple (1850). Uvnitř jsme nebyli, ale prý to stojí za to. V ulici lze také využít služeb několika masážních salónů.

Došli jsme uličkou až nakonec a dali se doprava k náměstí Portsmouth Square Plaza, kde právě probíhala nějaká kulturní akce. Hrála hudba, Číňani posedávali kolem, čile se bavili a hráli Mahjong. Z náměstí se nám odkryl výhled na nejvyšší mrakodrap ve městě Transamerica Pyramid (260 m vysoká budova z r. 1972).

Přes italskou čtvrť North Beach na kopec Telegraph Hill

Vydali jsme se směrem k pyramidě a poté na sever. Opustili jsme čilý ruch čínské čtvrti a dostali jsme se do italské North Beach, přezdívané Little Italy. V 50. letech byla centrem bohémského života Beat Generation. Dodnes je to čtvrť s bohatým nočním životem v podobě mnoha strip klubů, barů, restaurací a kaváren.

Překonali jsme další prudké stoupání a dostali se na vrchol kopce Telegraph Hill k 60-ti metrové věži Coit Tower.SF downtown z Coit Tower Na vnitřních stěnách jsou historické fresky a malby ze 30. let, které nám trochu připomínaly ty naše budovatelské, z komunistické éry. Nahoru na věž se dá dostat výtahem po zakoupení lístku v pokladně (5 dolarů). Výtah nepojme víc než 10 lidí, takže kolem věže se linula pěkná fronta. Nakonec se to docela dalo vydržet, za pár minut jsme přišli na řadu i my. Odměnou nám byl perfektní panoramatický výhled na všechny strany - mrakodrapy downtownu, kopce v pozadí, bývalou věznici na ostrově Alcatraz, pobřežní promenádu Embarcadero a také jsme konečně poprvé zahlédli nádherný most přes průliv Golden Gate. Když jsme si užili výhledů a focení, byl čas vystát další dlouhou frontu na výtah dolů. Lidí bylo všude moc, ale ten výhled za to určitě stál.

Za lachtany na pobřežní promenádu Embarcadero

Zamířili jsme dál na sever z kopce na pobřežní promenádu Embarcadero s četnými přístavními moly. Naším prvním cílem na pobřeží zátoky bylo molo Pier 39.SF - lachtani na molu Pier 39 Kromě mnoha restaurací, obchodů a obřího akvária, tu mají už 20 let útočiště lachtani. Povalují se na plovoucích deskách, skáčou si po hlavách a hlasitě hýkají. V komorní atmosféře, spolu s přibližně stovkou dalších turistů, jsme je pozorovali ze vzdálenosti pár metrů. Mě se ty potvory líbily, ale ten řev...

Street show

Pokračovali jsme dále na západ po pobřeží k dalšímu molu. Po cestě bylo několik šoumenů bavících turisty, ale nejlepší byli breakdanceři. Show amerických kluků z ulice přitáhla hodně diváků a byl k tomu důvod. Dynamický tanec s náročnými gymnastickými prvky - skákaní na jedné ruce, salta... Jeden borec udělal stojku a chvíli se procházel po rukou. Ze stojky se začal pomalu zaklánět nohama do vodorovné polohy a v ní vydržel několik sekund! Na závěr si mezi lidmi udělali uličku, kudy se jeden z kluků rozeběhl a udělal salto přes dva dospělé chlapi stojící na malém plácku uprostřed davu lidí.

Po vynikající street show jsme se vydali k poslednímu cíli dnešního dne, k molu Fisherman's Wharf. Na tomto výběžku do moře lze nalézt nejen občerstvení a další konzumní lákadla, ale i ponorku z 2. světové války USS Pampanito Submarine. Plavidlo si lze prohlédnout i zevnitř, my jsme ale měli po celém dni všeho dost. Po cestě na tramvaj jsme se stavili v Subwayi na jednostopou (30 cm) bagetu. Linkou F jsme se dostali zpět na metro BART, které nás odvezlo na jih do "naší" čtvrti San Bruno.

Výhledy z kopečků, rozmanité čtvrtě downtownu a pobřeží se mi líbilo, ale už jsem se těšila do přírody. Jeden perný den ve městě nám všem docela stačil.

Foto: San Francisco - downtown

Geocaching : dnes jsme nalezli tyto keše - Multi-cache Randall Museum Earthcache Franciscan Complex - Marin Headlands Terrane Virtual Cache WPArt: Lillie's Cache Webcam Cache At the Pier

4. den - Golden Gate National Recreational Area (Golden Gate Bridge, Point Bonita, Golden Gate Park)

Cílem dnešního výletu byl největší příměstský národní park na světě Golden Gate National Recreational Area, zejména most Golden Gate Bridge, na jeho severní straně část zátoky San Francisco Bay (kopcovitá oblast v okrese Marin County) až po mys Point Bonita na západě. Na jižní straně mostu oblast zasahuje do čtvrti Presidio a patří k ní i další obří park dále na jihu - Golden Gate Park. Podrobnější informace viz oficiální stránky parku GGNRA.

Golden Gate National Cemetery

Vyrazili jsme autem z hotelu směrem na západ a před dálnicí 280 se zastavili podruhé na vojenském hřbitově Golden Gate National Cemetery. Potřebovala jsem tu jen dokončit hledání keše z minula, ale nakonec se nám naskytl úplně nový pohled na hřbitov. Chystali se tady na zítřejsí státní svátek Memorial Day a proto u každého hrobu byla zapíchnutá malá americká vlajka. Autor keše mi napsal, že jim osazení 150ti tisíc vlajek trvá jen pár hodin, protože tam naženou mladé skauty. Oslavy amerických národních svátků bývají velkolepé a plné národní hrdosti a vyzdobený hřbitov opravdu navozoval takovou atmosféru sám o sobě.

Golden Gate Bridge

My jsme se vydali na sever, nejprve po dálnici 280, později po menší silnici 1. Projeli jsme největším parkem ve městě (Golden Gate Park), který jsem měla dnes také v plánu. Čím více jsme se blížili k mostu, doprava houstla až se pomalu zastavila. Když jsme se konečně dostali pomalým tempem k mostu Golden Gate Bridge, otevřel se nám perfektní pohled na turistickou atrakci a symbol města. Monumentálnost celé stavby na mě zapůsobila stejně intenzivně jako poprvé, před sedmi lety.

Tento most byl v době uvedení do provozu (1937) nejdelším na světě a jeho stavba trvala 4 roky. Pár fakt o mostu: 2,7 km dlouhý (vzdálenost mezi opěrami), celková šířka 27 m (6 pruhů + chodníky pro pěší na okrajích mostu), pilíře vysoké 227 m, hlavní nosný kabel má skoro metr v průměru a je spletený z 27 572 galvanizovaných ocelových drátů... Zajímavostí je také to, že vertikální úroveň mostovky (silnice) uprostřed mostu se může měnit až o pět metrů v závislosti na okolní teplotě. Most byl navržen tak, aby odolal extrémním podmínkám (silné mořské proudy, zemětřesení atd.). Je údajně oblíbeným místem pro sebevražedné pokusy, protože zde nejsou žádné zábrany a jde o téměř jistou smrt (statistika uvádí asi 1200 obětí). Další detaily o této pozoruhodné stavbě lze nalézt na oficiálních stránkách.

Přejeli jsme na sever a za mostem odbočili vpravo (Vista Point Rd) na přeplněné parkoviště s nejbližší vyhlídkou. Čekali jsme spolu s mnoha dalšími, až se někde uvolní místo na zaparkování, ale vypadalo to docela beznadějně. Zkusili jsme objet ostrůvek a jen o pár metrů dál bylo hned několik volných míst. Ještěže jsou amíci tak líní, my jsme díky tomu mohli zaparkovat a jít se taky podívat. Vydali jsme se směrem k vyhlídce (GPS: N 37° 49.940 W 122° 28.770), kde foukal silný vítr. Ten možná rozehnal tradiční mlhu a my jsme tak mohli obdivovat most i ostrovy v zátoce (Angel Island, Alcatraz). Nahoře byl pěkný výhled na zátoku, ale samotný most nevypadal příliš fotogenicky. Davy lidí mě docela rychle odradily, na cestě zpět k autu jsme se ještě zastavili u památníku uprostřed ostrůvku na parkovišti. Vyfotit se u sochy bez dalších lidí byla otázka snad věčné trpělivosti, alespoň byl čas odlovit indicie k místní virtuální keši. Oblíbenost tohoto místa si vysvětluju snad jen tím, že je to nejbližší parkoviště u mostu na severní straně a každý se tu zastaví. Mě tenhle Vista Point moc nenadchl, příště bych tady nečekala ani minutu na parkování...

Horseshoe Bay - privátní výhled na most

Na zajímavější místo mě opět upozornila keš, která nás dovedla k přístavu pod mostem, v zátoce Horseshoe Bay. Z dálnice jsme po 200 m odbočili doprava na klikatou silnici, směřující prudce dolů. Prosvištěli jsme pár zatáček a téměř u pobřeží jsme zahnuli opět vpravo, na silnici připomínající spíše staveniště.Pt. Cavalo cache - Golden Gate Bridge S obavami o náš "nízký spodek" jsme se vydali dolů k pobřeží. Riziko se vyplatilo, protože se před námi otevřel nádherný výhled na most, mnohem lepší než z vyhlídky nahoře. Zaparkovali jsme na velkém poloprázdném parkovišti poblíž jacht klubu a vydali se pěšky k virtuální keši (GPS: N 37° 49.990 W 122° 28.386). Byl to takový travnatý kopeček, na začátku pobřežní stezky, jako dělaný pro rodinné pikniky. Jen ty rodiny tu chyběly, tentokrát bez davu lidí, konečně sami na nádherném místě. Odsud byl asi nejhezčí výhled nejen na most, ale i na zelené kopce Marin Headlands, ostrovy v zátoce, vodáky, plachtenice... Komorní atmosféru symbolického místa jsme si dokonale vychutnali, jen ten piknik jsme podcenili a začali mít hlad.

Na západě Marin Headlands

Vyjeli jsme zpět nahoru na kopec, kousek jsme se vrátili po dálnici Redwood Hwy a zahnuli doprava na západ k vojenskému opevnění Spencer battery.Marin Headlands - na západ od Golden Gate Bridge Asi po 300 m jsme dojeli k mini parkovišti podél silnice v prudké zatáčce (GPS: N 37° 49.770 W 122° 29.000), kde byl klasický nával. Ale měli jsme štěstí - náhodou se hned uvolnilo místo, takže jsme mohli zaparkovat a jít na další vyhlídku. Stezka vedla kolem opevnění z r. 1897, které v minulosti sloužilo k obraně mostu. Cestička nás dovedla až k vyhlídce, kde se nám naskytl pohled "shora" na most a na Angel Island v zátoce. Pod mostem zrovna projížděl malý člun a za ním obří průmyslová loď - světlá výška mostu nad hladinou moře je 67 m, což umožňuje proplutí velkých lodí.

Po kratší procházce jsme opět sedli do auta a jeli dál na západ silnicí, zakusující se do kopců Marin Headlands. Na křižovatce jsem zjistila, že původně plánovaná cesta po pobřeží je uzavřena, vydali jsme se tedy vnitrozemím (McCullough Rd). Nelitovala jsem toho, protože to byla projížďka krásnou krajinou - mezi zelenými travnatými kopci, místy porostlými stromy a další vegetací... Dojeli jsme na západ Marin Headlands a sjeli dolů kolem jezírka Rodeo Lagoon až k výběžku Point Bonita.

Point Bonita

Golden Gate Bridge z Point BonitaAuto jsme nechali na menším parkovišti (GPS: N 37° 49.310 W 122° 31.770) na začátku stezky k mysu Point Bonita, vybíhajícímu do otevřeného oceánu. Místo je zajímavé nádhernými výhledy na 5 km vzdálený most s městem v pozadí a na širý Pacific, ale i jedinečnou místní geologií. Před mnoha miliony let se tu vylévala horká láva pod hladinou moře a její tuhnutí vytvořilo čedičové "polštáře", které dnes tvoří celý výběžek Point Bonita (info: eartcache). Tyto skalní útvary lze pozorovat podél celé trasy (800 m) vedoucí po úbočí mysu.

Dole na skaliskách pod námi se povalovali tuleni. O kousek dál se nám naskytl výhled na strmé skalní stěny, bičované vlnami Tichého oceánu.Point Bonita Stezka pokračuje menším tunýlkem ve skále (otevřen So - Po, 12:30 - 15:30) a vede dál až na konec mysu ke starému majáku, který stojí na osamělé skále naproti mysu. Přes hlubokou propast se dá dostat jen jedinou cestou - po visutém mostě. Byla tam ovšem taková fronta, že nás rychle přešla chuť na čekání v davu. Výběžek Point Bonita ale rozhodně stál za návštěvu.

Point Bonita - starý maják a visutý mostNáš hlad se pomalu stával nesnesitelným, protože dnes jsme zatím nepotkali jediný obchod nebo restauraci... Veškeré dostupné jídlo bylo na druhé straně zátoky a proto jsme se pomalu vydali na cestu zpět. Neujeli jsme ani kilometr a už jsme zase zastavili. Narazili jsme náhodou na bývalou raketovou základnu Nike Missile Site, která sloužila v dobách Studené války k obraně proti Rusům. Zrestaurovali ji a dnes je z ní muzeum (otevřeno St - Pá, 12:30 - 15:30), kde je možné absolvovat prohlídku s průvodcem a občas tu přednáší i veteráni. My jsme tady udělali jen přestávku na fotku raket "přes plot" a pokračovali dál.

Presidio

Klikatými uličkami mezi zelenými kopci jsme se vrátili zpět na most Golden Gate. Na jeho jižním konci jsem předpokládala vybrání asi 6ti dolarového mýta, ale díky státnímu svátku se nemuselo dnes platit nic. Zastavili jsme kousek za mostem ve čtvrti Presidio na malém parkovišti (GPS: N 37° 48.056 W 122° 28.674). Z názorných cedulí jsme načerpali informace o místních zvláštních rostlinách a geologii. Z místa byl vidět most, ale i odkryté nazelenalé skály serpentinitu. Tato přeměněná hornina vznikla ze zemského pláště a oceánské kůry. Její složení se liší od hornin na kontinentu - má málo draslíku a vápníku (důležité živiny pro rostliny) a naopak má vyšší hladinu hořčíku, chromu a niklu (pro rostliny jedovaté). Vegetace, rostoucí na zdejších skalách, se přizpůsobila náročnému chemickému prostředí a vznikly tak jedinečné vzácné druhy rostlin (info: earthcache).

Golden Gate Park

Hlad nás po krátké přestávce donutil jet dál na jih po západním pobřeží města. Point Lobos Ave nás vedla po kopcích a nabízela perfektní výhled na oceán a malebné pobřeží. Sjeli jsme z prudkého kopce dolů k vytouženému hamburgeru v Burger Kingu. Po jídle nás čekal poslední cíl dnešního dne - největší park ve městě Golden Gate Park rozkládající se na ploše 5 km x 0,8 km. Park nabízí bohaté možnosti k rekreaci místních lidí i turistů - několik botanických zahrad s cca 6000 druhů rostlin, japonská čajová zahrada, muzea, kalifornská akademie věd, akvárium, planetarium a laserium, bizonní paddock, jezera, vodopády, sportovní hřiště a mnoho dalšího. Parkem vedou menší silnice, takže se jím dá pohodlně projíždět autem a zastavovat, parkuje se většinou po okrajích silnic.

Auto jsme nechali poblíž stanoviště lukostřelců (47th Ave) a vydali se pěšky k nedalekému holandskému větrnému mlýnu (Dutch Windmill) v severozápadním rohu parku. Okolí mlýna bylo pěkně vyzdobené typickými pestrobarevnými květinami. O kousek vedle si lidé dopřávali grilovací piknik, což je pro místní docela typické. Pokračovali jsme cestičkou lesem, jako bysme ani nebyli ve městě. Obešli jsme první jezírko North Lake směrem k bizonímu výběhu. Přestože tu bizony chovají už více než sto let, v době naší návštěvy jsme zahlédli pouze jediného (jen jeho zadek, čouhající z ohrady). Místo nich nám zapózoval jen hraboš provokativně koukající z díry v zemi. Vrátili jsme se kolem golfového hřiště zpátky k autu a jeli dál směrem na východ po hlavní silnici John F. Kennedy Dr.

Při projížďce jsem si teprve uvědomila, kolik zajímavých možností park lidem nabízí - míjeli jsme mnoho lidí, kteří si dělali pikniky, sportovali nebo jinak relaxovali. Zaparkovali jsme (GPS: N 37° 46.020 W 122° 28.400) poblíž největšího jezera v parku Stow Lake a vydali se na další nenáročnou procházku. Cestička podél břehu nás dovedla ke kamennému mostu Rustic Bridge z r. 1893, který spojuje pevninu a ostrůvek uprostřed jezera. Přešli jsme most a vydali se jednou z mnoha cestiček na vrchol ostrůvku, odkud padají dolů uměle vytvořené, malé vodopády Huntington Falls s nepříliš čistou vodou. Zatímco jsme nahoře s Martinem lovili keš, přiběhl další kačer a stihli jsme si krátce popovídat než zase odběhl dál. Bylo to příjemné setkání s Američanem, který nejenže tušil, kde jsou Čechy, ale dokonce u nás i několikrát byl, díky svému povolání (kapitán letadla). Po odlovu jsme sešli dolů k menšímu asijskému altánku a druhou stranou jsme ostrůvek opustili. Procházku po parku jsme zakončili u Japanese Tea Garden. Byli jsme příliš unaveni na návštěvu rozmanitých zahrad i na další aktivity a zamířili jsme zpět do hotelu. Park je tak obrovský, že by klidně zabavil i na několik dní.

Tento den se mi zatím líbil ze všech nejvíc. Čas strávený v autě jsme prokládali nepříliš náročnými procházkami v pěkné přírodě s nádhernými výhledy. Díky keškám jsme se také dozvěděli zajímavé věci o místní unikátní geologii, fauně a floře.

Foto: Golden Gate National Recreational Area - Golden Gate Bridge, Point Bonita, Golden Gate Park

Geocaching : dnes jsme nalezli tyto keše - Multi-cache Five Star Hero Virtual Cache Marin Headlands One Virtual Cache Pt. Cavallo Earthcache The Pillows of Point Bonita Earthcache Unusual Plants & Rocks of the Presidio Traditional Cache A Walk in the Park Traditional Cache Fish Ye Not Traditional Cache North Lake Traditional Cache Tatanka Traditional Cache Bison View Traditional Cache Seventh Green Traditional Cache Huntington Falls

Zpět nahoru

Sleduj novinky

Veržána na Facebooku Veržána na Google Plus Veržána na Twitteru Veržána na emailu

Naše kniha

Ze Strahova do NASA
Kniha o naší strastiplné cestě za americkým snem

Cestopisy

  • USA (2012-x) - o životě v Houstonu
  • USA (2010) - cestování po JZ Státech a ostrově Big Island
  • ŘECKO (2009) - cestopis o Aténách a ostrově Naxos
  • NĚMECKO (2006/7) - deník o životě v Německu, Švýcarsku a Francii
  • ITÁLIE (2005) - ferraty v Dolomitech, Lago di Garda a moře
  • RAKOUSKO (2005) - ferraty ve Wilder Kaiser a Mondsee
  • USA (2003) - životní lekce a splněný cestovatelský sen
  • ITÁLIE (2002) - dobrodružný stop do hor a k moři
  • ... více v sekci Cestopisy

Fotky

USA

VIETNAM

NĚMECKO

RAKOUSKO

ŠVÝCARSKO

FRANCIE

ŠVÝCARSKO a FRANCIE

ITÁLIE

ŘECKO

VELKÁ BRITÁNIE

  • ...a spousta dalších fotek

Moje projekty