Darmstadt a Frankfurt se Zuzkou

16.7.-28.7.2007

Přijela za námi kamarádka Zuzka a společně jsme podnikaly výlety po okolí Darmstadtu a Frankfurtu.

Martin zase hned po víkendu odjel do Ženevy, já jsem zůstala v Darmstadtu. Ve škole mi přichystali malé překvapení. Psali, že se mám stavit pro věci, prý mě musí někam nutně přestěhovat. Budu tady už jen měsíc a znamenalo by to vše zařizovat znova... Např. připojit počítač k internetu zvládl admin za 4 týdny. Ještě než jsem si pro ty věci stihla dojít, napsali mi, že už mám sbaleno v krabici.

Došla jsem si na institut pro věci a s díky jsem nabídku na stěhování odmítla. Frithjof se sice divil, že chci pracovat doma, ale neprotestoval. Dokonce říkal, že nebude problém zařídit na konci mého pobytu oficiální lejstro, které potvrzuje moje studium na TU. Doma jsem zjistila, že v krabici nejsou všechny moje věci, např. přenosné topení a A/C v jednom zapomněli vrátit.

O víkendu mě poctila svou návštěvou moje kamarádka ze stavárny, Zuzka. Zašly jsme se podívat k Waldspirale nedaleko od Karlshofu. Zuzka cestou na nějakém hřišti neodolala a zkoušela dětský funkční (!) bagr. Obdivovaly jsme zvláštní architekturu Hundertwasserhausu (Valdspirale) - žádná stěna nebyla kolmá, žádný detail pravidelný a celá budova byla postavena půdorysně do spirály. Na její střeše se nachází džungle a uvnitř válce spirály zahrada. Ztrestaly jsme vodnici a mezitím nám pěkně nám vyhládlo.

Vzala jsem Zuzku na prohlídku do centra města. V univerzitní části Stadtmitte jsme se chtěly najíst v menze. Nakonec nebylo co a daly jsme si poblíž kebab. Vydaly jsme se kolem staveniště kongresového centra ke Schlossu a poté na Luisen Platz. Naši prohlídku jsme zakončily v kostele St. Ludwig na Wilhelminenplatzu - z venku maličká kopule, zevnitř nestačíte koukat jak veliké to ve skutečnosti je. Večer přijel Martin a společně jsme hráli hry. Dělali jsme francouzskou pochoutku raclette a tradičně jsme se přežrali - chutná mi to bohužel tak, že nikdy nemůžu přestat jíst.

Druhý den jsme chtěli vyrazit do skal trochu něco vylézt, ale počasí nám příliš nepřálo. Proto jsme se vydali do parku nedaleko Darmstadtu (Freizeitpark Darmstadt am Steinbrucker Teich - Oberwaldhaus). Uvelebili jsme se na břehu jezera s vodnicí a pozorovali zvířátka (všelijaké husy a kačeny), které se kolem nás procházeli v hojném počtu. Večer slavila Martinova spolubydlící Jozi kulaté 30-tiny. Dokonce za ní přijeli i rodiče. Tento den byl shodou okolností i Karlshof fest - o jeden blok před naším bylo postaveno open air pódium, kde hrály do půlnoci nějaké podprůměrné německé kapelky. Téměř celý večer jsme strávili na party Jozi, jako obvykle jsme si s jejími německými přáteli moc nepokecali, ale měli jsme tu Zuzku. Před půlnocí jsme šli obhlédnout i velkou kolejní akci venku. Docela nás dostal jeden Němec, který se s námi dal do řeči - česky! Ještě jsem nepotkala moc Němců, co by dobrovolně mluvili cizím jazykem a navíc česky.

Ráno se zase honily mraky po obloze a lezení muselo být odloženo na neurčito. Náhradním plánem bylo skočit na nejlepší darmstadský kebab k En Guzelovi na Dieburger Strasse. S dlabancem jsme došli na nedalekou Mathildenhohe. Po jídle jsme vyjeli nahoru na věž Mathildy a mohli se kochat výhledem na celý Darmstadt i mrakodrapy 30 km vzdáleného Frankfurtu.

Martin musel v neděli večer zpět do Ženevy, proto jsme v pondělí se Zuzkou vyrazily do Frankfurtu samy. Vlak S3 nás dovezl přímo do centra, na známou Zeil Strasse, odkud jsme se pohybovaly po svých. Většina míst, které stojí za to, jsou v blízkém okolí. Prohlídku města jsme zahájili u monumentálního Domu St. Bartholomaeus. Velikost této stavby (95 m) jsem si začala intenzivněji vnímat až když jsem stála uprostřed chrámu a dívala se ke "stropu". Zatajil se mi dech, když jsem si uvědomila, kdy tento dóm stavěli (r. 852).

Pokračovali jsme k historickému centru města, místní ho nazývají Romer. Na náměstíčku s fontánou se lehký deštík změnil v pořádný slejvák. Zapadli jsme do malého kostela Alte Nikolaikirche, ale počasí se spíše zhoršilo. Od roku 1405 se na tomto náměstí nachází radnice. Zaběhli jsme se ještě podívat na Eiserner Steg (Železný most). Prohlídka města dál neměla smysl, byly jsme promočené jak se říká durch. Přemýšlela jsem, kde bysme se mohly ukrýt před deštěm a zároveň, kde usušit věci. Vyjely jsme výtahem nahoru na Zeil Galerie a usadily se v horní restauraci s luxusním výhledem na skyline. Obří kafe s pěnou a skořicí mě stálo pouhé dvě eura. Přestalo pršet a dokonce se mezi mraky občas prodraly sluneční paprsky. Udělaly jsme pár fotek mrakodrapů při západu slunce a musely jsme se vydat na hlavní nádraží, odkud jel Zuzce autobus domů do Čech. Jsem moc ráda, že za mnou přijela až sem a mohla jsem jí trochu ukázat jak se žije v Německu.

Do konce týdne jsem měla místo radostí už jen povinnosti. Samota mi lezla krkem - Zuzka pryč, Martin pryč, jen kupa práce přede mnou... Alespoň se zadařilo pohnout se o kus dopředu. Po Martinově návratu se nám stal menší trapas. Naše auto bylo jak prase a proto jsme zajeli na Shellku do myčky. Auto mělo na boku černé šmouhy, které nešly nijak setřít - mysleli jsme si, že je to poškrábané. Člověk na kase s tím nemohl nic dělat a reklamovat by to šlo až příští týden u šéfa. Kasírník ale nemohl pochopit, že nejsme Němci a příští týden už tu nebudem. Fronta za námi se prodloužila až ven z obchodu a kdosi naštvaný za námi chtěl volat policii, ať se to vyřeší. Policie skutečně zanedlouho přijela, dorazil dokonce i šéf benzínky (který podle kasírníka přijet nemohl), mezitím začalo lehce pršet. Policisté zkusili škrábanec prstem setřít a hle, ono to najednou šlo (díky dešti). Šéf pumpy jen dodal, že za 10 eur těžko můžeme mít čisté auto :-)

Foto: Darmstadt a Frankfurt

Zpět nahoru

Sleduj novinky

Veržána na Facebooku Veržána na Google Plus Veržána na Twitteru Veržána na emailu

Naše kniha

Ze Strahova do NASA
Kniha o naší strastiplné cestě za americkým snem

Cestopisy

  • USA (2012-x) - o životě v Houstonu
  • USA (2010) - cestování po JZ Státech a ostrově Big Island
  • ŘECKO (2009) - cestopis o Aténách a ostrově Naxos
  • NĚMECKO (2006/7) - deník o životě v Německu, Švýcarsku a Francii
  • ITÁLIE (2005) - ferraty v Dolomitech, Lago di Garda a moře
  • RAKOUSKO (2005) - ferraty ve Wilder Kaiser a Mondsee
  • USA (2003) - životní lekce a splněný cestovatelský sen
  • ITÁLIE (2002) - dobrodružný stop do hor a k moři
  • ... více v sekci Cestopisy

Fotky

USA

VIETNAM

NĚMECKO

RAKOUSKO

ŠVÝCARSKO

FRANCIE

ŠVÝCARSKO a FRANCIE

ITÁLIE

ŘECKO

VELKÁ BRITÁNIE

  • ...a spousta dalších fotek

Moje projekty