Nefunkční pracoviště, volejbal

16.-20.11.2006

Nefunkční pracoviště mi znemožňuje pracovat. Zašli jsme na volejbal od TU.

Čvrtek ráno - opět mě nemile překvapil můj stroj v kanceláři. Nešlo se vůbec přihlásit. Psalo to jakousi chybu v připojení k doméně. Zkontrolovala jsem všechny kabely, to se zdálo být v pořádku. Neměla jsem tušení, co se stroji nelíbí. Na obědě jsem se ptala kolegů, co by s tím mohlo být, ale to nikdo nevěděl. Zašla jsem tedy za Gregorem (zřizuje konta pro uživatele našeho institutu) a ten mě odbyl s tím, že mám jít za adminem Jorgem. Ten tam ovšem nebyl. Opět ťukám na dveře Gregora. Prý musím počkat, až se vrátí a zkoušet ho tam zastihnout. Je prý asi na obědě a možná se vrátí v jednu. Čekala jsem bezúspěšně do dvou a mezitím koukala z okna. Znovu jdu za Gregorem a ten milostivě zvedá telefon a zjišťuje, že admin tam opravdu není. Volal ještě někam a osoba na drátě mu sdělila, že admin tam dneska nebyl a možná bude po třetí hodině. Odmítám koukat další hodinu z okna a jedu pracovat domů na Karlshof.

V pátek se situace opakuje. Chodím od jednoho admina k druhému až mi nakonec jeden slíbil, že přijde do pěti minut. Přišel za hodinu a za další hodinu pokusů mi sdělil, že s tím nehne a že to musí udělat Gregor. Na obědě jsem poprosila tedy Gregora, jestli by se na to pak nepodíval. že prý musí ale po obědě jít na kafe a potom možná ano. Šla jsem na kafe s nima, trochu jsem konverzovala s ostatními kolegy, jako kam jet na výlet v okolí Darmstadtu a kam se jezdí lyžovat atd. Po kafi mi Gregor zprovoznil stroj, tedy přihlášení začalo fungovat. Ovšem zase nefunguje internet, kde mám v mailu uloženou práci a potřebuju hledat ve slovníku na internetu. Takže dnešní den je opět zabitý. Odmítám to jít reklamovat. Jela jsem vyzvednout Martina do GSI. Zajeli jsme na nákup jídla na týden a koupit brikety.

Večer jsme se vydali na volejbal od TU a doufali, že tentokrát nás nevyhodí. Byl tam i ten "trenér" ze středečního volejbalu. Zeptala jsem se ho, jestli je v té hale dnes volejbal. Arogantně a povýšeně řekl něco jako, no jasně že jo, co jiného. To jsme skutečně rádi, jsme tady včas, tak si snad dneska zahrajem. Slečna u vchodu si dost nevěřícně a dlouho prohlížela naše studentské průkazy jakoby byly falešné. Nakonec nás vpustila do haly a my jsme se začali rozcvičovat. Potkali jsme tam zas Immanuela z pondělního volejbalu a ten nám sdělil, že ještě nemáme vyhráno, protože bývá prý nával. Musíme si sehnat tým šesti lidí a pak si snad zahrajem. Zkoušeli jsme oslovit pár lidí, především ty co vypadali alespoň trochu volejbalově. Sehnali jsme nějaké dva Čínany a další dva kluky. Dva z nich vypadali, že už to někdy hráli. Následovalo včasné ukradení balonu a rozpinkávání. Během toho za námi přišli další tři lidi s prosbou, jestli se k nim nechcem přidat do týmu. Asi na ně zapůsobilo jak si pinkáme. Sice to měl být volejbal pro pokročilé, ale to bylo daleko od reality. Dostali jsme pokyn seřadit se do družstev. Hrálo se na čtyřech hřištích a jeden tým musel střídat. Při prvním "matchi" nás trochu omývali, ta kvalita byla zpočátku hodně mizerná a to jak u protihráčů i naše. Ti dva z našeho týmu co vypadali volejbalově, byli trochu lamoidní volejbalisti. Ale během těch dvou hodin se náš tým trochu rozehrál a hráli jsme dokonce na tři s rádoby útokem. Asi jediný tým, který hrál celkem dobře byl Immanuelův, kde byl i ten machýrek "trenér". Očekávala jsem ligovou kvalitu a že nám všem rozmlátí ksichty svými zabijáckými útoky. Týpek to asi někde hrál (nebo hraje), ale celkem dost kazil a celkově žádná bomba, na to jak chodil nosem ke stropu. Ale docela příjemně jsme si zahráli, když byl v rámci možností kvalitní soupeř. Docela mě pobavilo, že jsem ve dvou zápasech odpodávala asi deset podání v řadě. Prostě umím hrát jen jedno podání a pro některé týmy to byl velký oříšek. Kopcovité podání, které vezme každý, neumím, takže jsem podávala a podávala dokud jsme to nezkazili. Jeden tým byl tak marný, že dokonce uhýbali před balonem, měli ruce v bok a při smeči se zkutáleli pod sítí na naši polovinu - to jsou asi ti pokročilí, na které nemáme :-)

Po volejbale jsme pozvali Elen a hráli jsme hry a trochu kalili. Přinesla hru Zug um Zug, Martinovi se moc líbila, vlastně i mě. O víkendu jsem se rozhodla mu tu hru koupit přes eBay v aukci jako překvapení k svátku. Nějak na to přišel, takže už to můžu napsat, překvapení to asi nebude. Zatím jsem nevyhrála žádnou aukci, ale už jsem se naučila jak automaticky přebíjet, tak snad se poštěstí. Přes víkend jsme chtěli zajet na výlet, ale opět se nevydařilo počasí. Pracovala jsem na disertaci a konečně dodělala všechny opravy a připomínky od školitele. Hurá mám třetinu hotovou a teď se začínám učit programovat ve Fortranu. Mám jeden anglický a jeden německý manuál, takže mě čeká hodně pohádek na dobrou noc. Než začnu programovat - čtení, čtení a zase čtení.

Pondělí ráno mě čekalo nepříjemné řešení nefungujícího internetu. Bohužel ke čtení těch manuálů potřebuju hodně překládat a ten internet je teď to jediné, co mi schází. Gregor se na mě jemně řečeno zas vys... Musí prý dneska pracovat. Hmm, to já ne, já mam na práci asi jen surfování nebo co. Poslal mě opět za Jorgem, který tam pro změnu nebyl. Už mě to docela hodně štve, protože jsem za celé dopoledne zase nic neudělala. Jsem už téměř rozhodnutá, že si koupím notebook. Stavila jsem se ještě za Frithjofem poptat se, jestli pro mě nemá práci. Říkal, že tady nebyl od středy a nestihl se podívat, ale snad mi prý ve středu řekne. Tak doufám, že si na ten noťas začnu brzo vydělávat.

Vyhrála jsem konečně aukci na eBay, hru Cafe International pro Martina. Hráli jsme to jednou se Steffi s Youngem - hra roku 1989, celkem dobrá. Chtěla jsem poprvé platit pomocí online bankingu Deutsche Bank. Nejdřív je ale třeba změnit Transfer limit, který je automaticky nastaven na nulu a tato změna trvá jeden den. Díky bohu ta stránka měla i anglickou verzi, kdyby to na mě něco chtělo nastavovat německy, asi by se to nedočkalo.

Zpět nahoru

Sleduj novinky

Veržána na Facebooku Veržána na Google Plus Veržána na Twitteru Veržána na emailu

Naše kniha

Ze Strahova do NASA
Kniha o naší strastiplné cestě za americkým snem

Cestopisy

  • USA (2012-x) - o životě v Houstonu
  • USA (2010) - cestování po JZ Státech a ostrově Big Island
  • ŘECKO (2009) - cestopis o Aténách a ostrově Naxos
  • NĚMECKO (2006/7) - deník o životě v Německu, Švýcarsku a Francii
  • ITÁLIE (2005) - ferraty v Dolomitech, Lago di Garda a moře
  • RAKOUSKO (2005) - ferraty ve Wilder Kaiser a Mondsee
  • USA (2003) - životní lekce a splněný cestovatelský sen
  • ITÁLIE (2002) - dobrodružný stop do hor a k moři
  • ... více v sekci Cestopisy

Fotky

USA

VIETNAM

NĚMECKO

RAKOUSKO

ŠVÝCARSKO

FRANCIE

ŠVÝCARSKO a FRANCIE

ITÁLIE

ŘECKO

VELKÁ BRITÁNIE

  • ...a spousta dalších fotek

Moje projekty