GSI, Darmstadt

30.10.-2.11.2006

Zajela jsem za Martinem do GSI, prošli jsme se po Darmstadtu, absolvovali Tandemsprachkurs, hráli hry a zašli na Bergsport.

30.10.2006 - návštěva GSI

Po delší době zase píšu, co je nového, měla jsem dost práce... Už je na čase, abych se začala učit a ode dneška se tomu každý den pilně věnuju - buď Němčině nebo své disertaci. Odpoledne jsem jela pro Martina do Wixhausenu (cca 8 km z Darmstadtu). Tady pracuje na těch svých detektorech v centru GSI. Nějak jsem se tam moc neporozhlížela, vím jen, že tam mají urychlovač a podobné věci, kterým nerozumím. Možná někdy pořídíme fotky. Martin me seznámil se slovenským kolegou z kanceláře a jeli jsme shánět brikety do vedlejší vesnice (z Wixhausenu směr Frankfurt), protože ty, co jsem koupila nehoří. Měli snad poslední pytel v supermarketu Toom (Baumarkt - specializovaný na stavební a zahradní věci). Trochu jsme se tam porozhlédli, byl tam i normální Toom, ale o dost větší než ten v Darmstadtu, a vlastně ještě pár obchodů, taková nakupní zóna. Jeli jsme zpět a rozhodli se vyzkoušet Kebab u Schlossu, který nás už delší dobu láká. Jenže nešlo zajet poblíž, nebo aspoň vyhodit Martina, aby to koupil. Při kroužení okolo se nám dokonce podařilo zajet do městského tunelu a ten nás zavedl kam jsme vůbec nechtěli. No raději jsme to vzdali a jeli do XS Döner (osvědčená Kebabárna u školy ve Stadtmitte) a dali si studentský Kebab za 3 eura. Dokonce jsem dostala jakousi věrnostní kartu a když u nich sním devět Kebabů, desatý dostanu zdarma... Hech, no tak to je jistá věc, že jich tady zdlábnu deset, minimálně! Večer jsme zajeli na volejbal, nejřív to vypadalo, že se ani nesejdem. Nakonec jsme hráli v sedmi. Myslím, že se nám celkem dařilo a asi dvakrát jsme hráli ve třech (Martin a jeden borec) proti čtyřem chlapům, které jsme rozsekali.

31.10.2006 - Darmstadt, Tandemsprach, večer kalba...

Němčina byla zase vtipná, paní učitelce jsem rozumněla jen občas, ale to je asi normál. Po němčině jsme si dali tradiční obýdek v menze a vyrazili se podívat do města. Hned vedle TU se staví velké kongresové a vědecké centrum. Prošli jsme přes náměstí Karolinenplatz a Schlossem (Zámkem) na náměstí Marktplatz. Na Ludwigsplatzu jsme zabrousili do obchodního centra, kde mívají občas velké slevy sportovního vybavení, hlavně bot a oblečení. Já jsem se zamilovala do čepic, mají tady přesně ty šílené, které jsem u nás těžko sháněla. No jo, stály přes 50 eur, tak si můžu nechat leda tak zdát. Zajeli jsme se podívat dolů a já jsem objevila Gore-Texové pohorky Meindl, zlevněné ze 130 na 89. Vzhledem k tomu, že jsem odložila nákup bot do hor letos v létě, tady se naskytla příležitost pořídit si boty renomované značky za celkem rozumné peníze - a už čekají doma na koleji na první výlet. Procházku městem jsme zakončili na Luisenplatzu, kde jsme chtěli v Deutsche Bank uložit peníze na účet. U mě proběhlo vše v pohodě, na bankomatu jsem zvolila angličtinu a jen mi to řeklo, ať dám prachy a bylo to. Martin vložil peníze, bankomat je sežral, ale jednu bankovku vyplivl a obrazovka bankomatu začala zuřivě blikat, německé nápisy s vykřičníkem nám nic neřekly. Tak ji tam zkusil dát znovu, asi byla zmuchlaná. Jenže tu to taky sežralo a nechtělo to vydat žádné potvrzení jako mě, kolik bylo přijato a že vůbec bylo přijato. Pobočka banky byla nějak zavřená (rozkopaná) a my jsme jeli se strachem domů, že je 500 eur v pr...

Doma jsme vyhrabali oba své PINy pro online banking (mají na všechno pokaždé jiný PIN) a zjistili, že peníze jsou na účtu. Docela nám spadl kámen ze srdce. V pět večer jsme měli domluvenou schůzku s Katherinou na Tandemsprachkurs - ona je Němka učící se česky a bude nás učit německy. Je to velmi milá holka a příjemně jsme si popovídali. Nejdřív nám dala číst nějaký článek ze Spiegelu. Po dvou řádcích jsme ale zjistili, že nemáme ponětí o čem to je (asi něco o vesmíru), tak vybrala nějaký lehčí o lodích. Když jsme nerozumněli, zkoušela nám to popsat německy jinými slovy. Poté následovala půlhodinka češtiny, ona nám četla nějaký článek o Praze z učebnice, nutno dodat, že docela slušně a uměla to i přeložit. Ale jak je to u cizinců běžné, dělali jí problémy háčky nad písmeny, Ř je prostě naše specialitka. Celkově se docela těším na další setkání, protože tohle je dobrý způsob, jak se naučit mluvit.

Na večer jsme byli domluveni se slovenkou Elen z IDEI, že přijde s přítelem a trochu zakalíme a zahrajem hry. Její přítel je Francouz, on hned navrhl angličtinu jako prostředek komunikace, když viděl, že občas nerozumíme. To jsme zavrhli a dál komunikovali všichni v němčině. Pokud mi vypadlo slovo, řekla jsem ho česky a Elen to přeložila, lepší než civět a řikat si kua jak se to řekne. Hráli jsme hru co přinesli oni - jmenovala se Einfach Genial. Jak název napovídá, pravidla byla skutečně jednoduchá a svým způsobem hra byla geniální. Řekla bych ideální na paření, kdy je člověk už trochu namol a nedokáže napočítat víc než deset, protože nemá víc prstů. Během hraní se stavili ještě dva Češi, Honza mi hned sdělil, že už je skoro hotový a bude dělat doktoranda (heh no tak jo) a ten druhý (bohužel jsem zapomněla jméno) je tady pracovně. Oba uměli německy asi dobře, protože tady jsou dlouho, ale mluvili pořád česky, což mě celkem mrzelo. Nutilo mě to odpovídat česky a v tu chvíli se mi blbě přepínalo do němčiny s Elen a jejím přítelem. Ti dva Češi řešili pořád nějakou holku, která se u nás nakonec stavila, nejspíš domorodá Němka. Protože hra Einfach Genial je pro 1-4 hráče, rozhodli jsme se hrát krávy, aby mohli hrát všichni. Němka se netvářila moc nadšeně a když se jí Honza po dvou hrách zeptal, jestli chce jít pryč, neváhala. My jsme dál pokračovali v pití a hraní všeho možného až do brzského rána.

Foto: Darmstadt

1.11.2006 - nic nového u profesora

Dost blbě se mi vstávalo na přednášku z Geotechnik III. Ale trochu jsem očekávala, že profesor třeba zareaguje na email od mého školitele z Čech a vyreší se konečně moje situace ve škole. Ovšem nestalo se tak, profesor se na mě radši ani nepodíval. No vlastně se moc nedíval na nikoho, protože to bylo něco jak psaní slohovky nebo diktátu na střední škole. Stál stále otočený k tabuli a psal každé slovo, které říkal. To je trochu rozdíl oproti přednáškám u nás, nicméně pro mě to bylo lepší psát z tabule než kdybych se snažila pouze z řeči. No a po hodině za ním šlo tolik lidí, že jsem se ani nesnažila něco řešit, takže klídek a čekat dál. Po zbytek dne jsem se opět učila němčinu.

2.11.2006 - Bergsport s Audrey

Učím se čtvrtý den v kuse... A čekám na email z institutu, který stále nepřichází a já mam celkem strach, že to nebude moc OK. Už je to přes týden, co byl poslán email z ČVUT a cca týden, kdy jsem profesora požádala, ať dá vědet s jakoukoliv odezvou. Zatím vůbec nic, jen doručenka, že si email ode mně přečetl.

Večer jsem vyrazila na Bergsport bohužel bez Martina, který se "zašíval" na přednášce v GSI. Nabídla jsem odvoz Francouzce Audrey, byla celkem ráda, je totiž docela kosa (ona jezdí na kole). Říkala jsem jí o problémech, které mám ve škole, docela koukala, jak je to možné. Ona prý ve škole docela zvládá až na němčinu. Rozumí, ale stejně jako já, neměla možnost mluvit, takže jsme si v rozhovoru stačili tak akorát. Bergsport začal rozběháním tentokrát v tělocvičně a bez haldy kamení v rukou. Celkem zadýchaní jsme začali kruhový trénink stejně jako minule. Po dokončení kolečka jsme byly s Audrey celkem rády, že to máme za sebou, protože jako poslední stanoviště jsme absolvovali zároveň to nejhorší. Výskoky na takové vysoké a měkké duchně, takže makačka na nohy jak prase. Trenér Thomas nám s úsměvem oznámil, že si máme dát pět minut pauzu a bude ještě jedno kolo. Hotová Audrey se na mě vyděšeně podívala, jestli se nezbláznil. Říkám jí, neboj, dělá si z nás prdel. Nedělal...:o) Tak jsme makali dál a po druhém kole zase následovala závěrečná gymnastika a protažení na žiněnkách.

Zpět nahoru

Sleduj novinky

Veržána na Facebooku Veržána na Google Plus Veržána na Twitteru Veržána na emailu

Naše kniha

Ze Strahova do NASA
Kniha o naší strastiplné cestě za americkým snem

Cestopisy

  • USA (2012-x) - o životě v Houstonu
  • USA (2010) - cestování po JZ Státech a ostrově Big Island
  • ŘECKO (2009) - cestopis o Aténách a ostrově Naxos
  • NĚMECKO (2006/7) - deník o životě v Německu, Švýcarsku a Francii
  • ITÁLIE (2005) - ferraty v Dolomitech, Lago di Garda a moře
  • RAKOUSKO (2005) - ferraty ve Wilder Kaiser a Mondsee
  • USA (2003) - životní lekce a splněný cestovatelský sen
  • ITÁLIE (2002) - dobrodružný stop do hor a k moři
  • ... více v sekci Cestopisy

Fotky

USA

VIETNAM

NĚMECKO

RAKOUSKO

ŠVÝCARSKO

FRANCIE

ŠVÝCARSKO a FRANCIE

ITÁLIE

ŘECKO

VELKÁ BRITÁNIE

  • ...a spousta dalších fotek

Moje projekty