Co bude dál?

23.10.2006

Jednání s profesorem mě vrací zpět do deprese...

Ráno jsem jela na schůzku s profesorem. Měla jsem připravené všechny dokumenty, životopis v němčině, kopie diplomu, všechny vykonané zkoušky během inženýrského studia (s datem, známkou a kredity), dokumenty od Erasmu, potvrzující, že jsem skutečně Erasmus studentem a že náplní studia bude disertační práce. Dále jsem připravila pár informací o mém doktorském studiu na ČVUT - vykonané zkoušky s výsledky a kredity, co mi chybí (jediná zkouška ze statistiky), vypsala jsem předměty, které jsem učila a na závěr jsem přiložila objective of the thesis (o co v té práci půjde), kde jsem zvýraznila, co bych přesně chtěla dělat zde na TUD... Všechny tyto dokumenty (které chtěl, i ty které nežádal) jsem měla připravené, pana profesora to ale moc nezajímalo. Podíval se pouze na výsledek statní inženýrské zkoušky (měla jsem celkově za 2) a to je prý málo pro schválení nějakou komisí pro přijetí na PhD studium zde. Oni mají pět stupňů klasifikace, my jen čtyři - takže moje dvojka je 2,5 u nich a je třeba mít dvojku. Dále mu hodně vadí, že jsem dělala diplomku z ocelového mostu a ne na geotechnice a proto pravděpodobně nemám dostatečnou kvalifikaci a znalosti na studium na geotechnice. Další podmínkou je mluvit německy - pracuju na tom, proto jsem sem přijela, ale těžko můžu mluvit hned plynule. Ptal se, jestli jsme na inženýrském studiu měli stabilitu svahů. Základy jsme měli, ovšem mnohem víc jsem se naučila při studiu na svou disertaci (rok a půl čtení anglické literatury o stabilitě svahů), ale to už ho nezajímalo (taky to nemůžu nijak dokázat). Poslal mě tedy na přednášky inženýrského předmětu Geotechnik III (které přednáší), kde se prý tyto věci naučím. Ok to beru a alespoň se naučím německé technické výrazy a třeba i něco nového. Ale jednal se mnou jakobych nevěděla vůbec nic :-(

Kromě výsledků státnic se nepodíval na nic z těch papírů, co jsem celou neděli připravovala. V dokumentech byly zvýrazněné všechny geotechnické předměty inženýrského i doktorského studia (celkem asi 10 zkoušek z katedry geotechniky), u něj mám jednu velkou nulu, protože to ani neviděl, prostě nezájem. Životopis, po kterém tolik prahnul také ani neviděl. Jen mi neustále tvrdil, že nemám tolik vědomostí z geotechniky jako jeho studenti tady atd. Nechápu proč, nenechal mě vysvětlit, že jsem se něco naučila ani ukázat mu alespoň zkoušky v těch blbých papírech. Měla jsem vše připravené i elektronicky na flash paměti spolu s částí mé disertace (asi 42 stran), kterou jsem již vypracovala. Myslela jsem si, že to spolu proberem (ačkoliv je to jen česky) a já mu vysvětlím, že jsem seznámena s problematikou stability svahu a chtěla bych se pustit do vývoje samotného programu, což je mým hlavním úkolem. To ho už vůbec nezajímalo a odmítl přijmout ta data, s tím že to nepotřebuje. Prý to mám nejdřív přeložit do němčiny (haha) nebo angličtiny a pak to možná bude mít nějaký vliv. Po celou dobu tvrdil, že potřebuje podrobně vědět o čem ta disertace má být a ptal se na základní věci, které v těch papírech byly napsané. To jsem mu i řekla, ale to je prý málo. Nečetl to ani teď ani předtím. Poté mi dokonce sdělil, že to je na disertaci málo, že nevidí nic nového, co bych do problematiky mohla přinést. Oponovala jsem, že nový bude pravděpodobnostní přístup řešený metodou LHS (což bylo též velmi zřetelně napsané v těch dokumentech). On řekl, že je to jen informace ode mně a on potřebuje více informací (nejspíš od někoho důvěryhodnějšího) atd atd. Nakonec všechny ty papíry vzal, aniž by se na cokoliv podíval a dal je svému doktorandovi (asistentovi) a ten si to založil do nějaké složky. Celý rozhovor zakončil tím, že neví jak by mi mohl pomoci.

Asistent Frithjof si mě poté vzal k sobě do kanceláře a dal mi 30ti stránkový manuál, podle kterého mám napsat co chci dělat. Nejspíš proto, aby se to mohlo zas založit do nějaké složky. Dále mi doporučil, abych začala pracovat na své dizertaci od začátku a v angličtině. Ale byl na mě hodný. Já jsem byla dost zdeptaná z toho pohovoru u profesora a on mě utěšoval, ať se nebojím, že to bude OK. Že prý chce jen mít hodně informací a pokud na tom začnu pracovat, tak to dobře dopadne. Už necítím takovou naději jako po prvním setkání a můj pocit z pana profesora? Buď je to velké nedorozumnění a jen mě dobře nevyslechl, o co se jedná nebo je to člověk s potřebou být hodně důležitý...

Vůbec se mi tenhle přístup nelíbí. Přijela jsem sem zapracovat na své disertaci, resp. na tvorbě programu, abych ji v ČR poté sepsala (česky) a obhájila. Zatím se tady ale plácám v nějakých byrokratických procesech a chce se po mně úplně něco jiného než proč jsem tady. Chtěla jsem poznat, jak se pracuje jinde na škole, naučit se jazyk, poznat nové lidi (haha). Ale pokud je to problém v podstatě od nich nepotřebuju nic. Můžu pracovat doma na svém počítači a konzultovat se svým školitelem z ČR po emailu. Od Němců potřebuju na závěr jediný oficiální papír, že jsem tady studovala od října 2006 do srpna 2007 a je to nemusí stát ani euro. Pokud tento papír nevydají, budu muset vrátit všechny finanční prostředky od Erasmu a to půjde velice těžko, když zatím nemám žádný jiný zdroj příjmu tady a z něčeho musím žít.

Doma jsem přemýšlela co dál a nevymyslela jsem vůbec nic, jak s tím pohnout. Sesmolila jsem dlouhý a zmatený email mému školiteli v ČR volající o pomoc. Ten naštěstí zareagoval ihned povzbudivými slovy. Má teď nějakou konferenci a nemá vůbec na nic čas. Ale ochotně slíbil, že přes víkend připraví dopis pro profesora a pokusí se s tím něco udělat. Mě asi nezbývá nic jiného než čekat a modlit se.

Když přijel Martin vše jsem mu vylíčila. Byla u toho i Stefi a Yong, ti na to taky koukali s vyvalenýma očima, asi mám docela "štěstí" tady v Německu. Dali jsme si vodnici a zahráli jsme si krávy, což byla docela sranda a já jsem měla mnohem lepší náladu. Večer jsme jeli na volejbal, tentokrát se sešla větší parta lidí. Bylo více chlapů a úroveň asi o 200 procent lepší než minule. Dokonce jsme hráli i nějaký systém, což mě jako obvykle dělalo problém a zapomínala jsem přebíhat na své místo. Ale nešlo to všem, takže jsme se raději vrátili k nahrávce ze středu a myslím, že jsme si pěkně zahráli.

Zpět nahoru

Sleduj novinky

Veržána na Facebooku Veržána na Google Plus Veržána na Twitteru Veržána na emailu

Naše kniha

Ze Strahova do NASA
Kniha o naší strastiplné cestě za americkým snem

Cestopisy

  • USA (2012-x) - o životě v Houstonu
  • USA (2010) - cestování po JZ Státech a ostrově Big Island
  • ŘECKO (2009) - cestopis o Aténách a ostrově Naxos
  • NĚMECKO (2006/7) - deník o životě v Německu, Švýcarsku a Francii
  • ITÁLIE (2005) - ferraty v Dolomitech, Lago di Garda a moře
  • RAKOUSKO (2005) - ferraty ve Wilder Kaiser a Mondsee
  • USA (2003) - životní lekce a splněný cestovatelský sen
  • ITÁLIE (2002) - dobrodružný stop do hor a k moři
  • ... více v sekci Cestopisy

Fotky

USA

VIETNAM

NĚMECKO

RAKOUSKO

ŠVÝCARSKO

FRANCIE

ŠVÝCARSKO a FRANCIE

ITÁLIE

ŘECKO

VELKÁ BRITÁNIE

  • ...a spousta dalších fotek

Moje projekty