Zakončení Erasmus Experience Days

13.10.2006

Poslední den strávily Erasmus skupiny společně - každá měla připravený program pro ostatní. Založili jsme si studentský účet v bance - mile nás překvapil rozdílný přístup (v porovnání s českým).

Dnes jsem se naposled vydala do školy na setkání naší Erasmus skupiny. Peer bohužel přišel asi o 45 minut později, takže jsme měli co dělat, abysme to stihli. Měli jsme připravené tři velké čtvrtky a na každou jsme předkreslili tužkou písmena T, U a D (jako Technische Univerzität Darmstadt). Do Tčka jsme měli každý postupně přilepit svou vlajku a říct ve svém rodném jazyce, kdo jsem, odkud jsem a kde studuju. Taktéž vznikalo písmeno D, s tím rozdílem, že to každý řekl německy a na obrázku bylo jeho oblíbené jídlo. Skoro všichni měli jiné než z jaké země pocházeli (což bylo symbolické propojení národů a kultur Erasmus studentů na Univerzitě). A nakonec začala hrát mnou vybraná hudba (Dancing with Kadafi od Infected Mushroom) a Peer pronesl řeč. Něco ve smyslu: aby byl tento symbolický akt dokončen (písmeno U uprostřed), potřebujeme vaši pomoc a všichni se šli podepsat do toho Účka. Vtip byl v tom, že každý měl nějakou scénku, divadlo atd. My jsme vyzdvihli trochu jinou myšlenkou určité pouto mezi námi a od začátku nebylo vůbec patrné o co půjde. Až poté co se pomalu písmena zaplňovala, všichni pochopili jejich význam.

Ale vezmu to popořadě... První skupinka sehrála scénku: tři dvojice lidí si sedli ke stolu a hráli divadlo, jak probíhá běžný den. Vzhledem k tomu, že zadní člověk z dané dvojice představoval ruce toho předního, vznikali celkem humorné situace (ruce ze zadu krmili člověka vepředu a občas se netrefili do pusy atd. - těžko to popsat, fotky jsou všeříkající). Druhá skupina natahovala lano, nikdo nechápal o co jde... Dva lidé stáli proti sobě a tahali za lano, přišel třetí a řekl, že to není dost napnuté a potřebujou dobrovolníky. Když už byli na každé straně asi 4 lidi a tahali vší silou za lano, přišla slečna, stoupla si na židli a vypadalo to, že se chystá po tom laně přejít. No napínali to ještě chvíli, povolali na každou stranu ještě jednoho dobrovolníka a "rozhodčí" konečně usoudil, že je to dobře napnuté a slečna vytáhla "vyprané prádlo" a začala to po tom laně věšet místo očekávaného provazochodectví.

Třetí grupa hrála scénku pomocí vykukujících rukou z děravého prostěradla, opět lepší vidět z fotek. Následovala pohádka o Burgerkingovi. Další skupina předváděla vtipně určité typické věci pro nějakou zemi a publikum hádalo o jakou zemi jde. Poté byla vyhlášena pauza a venku na nás čekali luxusní obložené bagety a všichni se nacpali k prasknutí. Pokračovala další skupina s pohádkou, a další s jakousi scénkou - ti se u toho tak tlemili, že to nemohli ani předvést. Po nich jsme měli naše symbolické vystoupení s písmeny TUD. Martinova skupina měla humornou (ale ne až tak nerealistickou) scénu, kdy student přijede ověšen věcmi na TUD a chodí od úřadu k úřadu (např. k Herr Lowerymu atd.) všude po něm chtějí nějaké potvrzení atd. Martin hrál roli takové té slečny, co chodí v boxerském ringu v bikinách a ukazuje ceduli s ROUND 1, 2, 3 atd. Na hlavě měl dárek, který jsem mu dala asi před rokem - vikingskou zimní čepici s typickými rohy a blonďatými copy, na sobě bikiny přes oblečení. Vyvolával smích publika pokaždé když se s tou cedulí producíroval před dílčími scénkami jeho skupiny. Následovala poslední trochu slabší skupina a pak už jen Frau Astheimer spolu s námi poděkovala všem Tutorům za skvělou práci. Ti nám rozdali noviny TUD Experience Days na památku, na kterých každá skupina předchozí dny pracovala a dále knížku kontaktů a základních informací o každém Erasmus studentovi letošního roku (to se později doufám bude hodit). Bylo to milé rozloučení s trochou nostalgie, přece jen jsme spolu strávili 14 dní v kuse. Ještě nás ale čeká společný víkend s IDEOU a závěrečná pondělní Erasmus party.

Odpoledne IDEA pořádala Schprachtandem. Představovali jsme si to tak, že nám každému přidělí Němce, se kterým se budeme vzájemně učit jazyk (on česky a my německy). Ale skutečnost byla jiná: každý na sebe přilepil cedulku např. Veronika - Tschechich - sucht Deutsch, což vypadalo v našem případě komicky. Takoví Francouzi nebo Španělé měli celkem šanci najít německého partnera, který by se chtěl učit jejich jazyk, ale kdo by se chtěl učit česky? Takže jsme po chvíli hledání vzdali, ale nechali jsme jim email s tím, že se nám pokusí někoho najít.

Jeli jsme na náměstí Luisenplatz (jednu stanici busem od Alexander Strasse TU) do Deutsche Bank. Pobočka byla podivně rozestavěná a vzhledem k tomu, že byly v provozu jen dvě přepážky, celkem dlouho jsme čekali. Když na nás přišla řada, úřednice chtěla pas - vytáhla jsem českou občanku a paní otočila oči v sloup se slovy Oh, mein Gott a odešla. Prý musí ověřit, jestli se dá otevřít účet s českou občankou (možná neví, že ČR už je v unii). Po chvíli nás zavolala a představila milému pánovi, který to s námi prý vyřídí. Ten byl o poznání větší profesionál a choval se k nám podle hesla: náš zákazník, náš pán. Zavedl si nás do kanceláře, nabídl něco k pití a všechno s námi podrobně probral. K založení účtu byla třeba jen ta občanka (nechtěl ani žádné potvrzení o studiu). Každý Erasmus student by měl mít nárok na dárek od banky, pokud řekne, že ho posílá IDEA. Ten hodný pán o tomhle nevěděl nic a potvrdil nárok pouze na jeden dárek. Funguje to tak, že každý kdo jim přivede nového klienta má nárok na tuto malou pozornost. I za to jsme rádi a byli jsme mile překvapeni z výběru - lux, mixer, discman... My jsme si vybrali sadu nářadí. Ta nám přijde na adresu, kterou jsme tam zadali, stejně tak kreditní karta (EC Karte). Zajímavé je, že vše je zde pro studenty zdarma - založení účtu, kreditka, jakási slevová karta, transakce po internetu a prostřednictvím bankomatu, online banking a dokonce i uložení a výběr peněz z bankomatu. Jen pro zajímavost - potřebovala jsem nějak dostat peníze z českého účtu u spořitelny na ten německý. Asi je nejlepší vybrat českou kartou v německém bankomatu velký obnos eur a vložit všechno na nový německý účet. Tento výběr mě stál asi 150,- (vybrala jsem 300 eur).

Stavili jsme se ještě v supermarketu Aldi (v Luisen Center poblíž náměstí), kde mají o něco širší výběr potravin než v Penny Marketu, kam jsme doposud chodili nakupovat, ale zas tak slavné to není. Doma mě čekalo milé překvapení, napsal nám Čecho-němec Jan Kučera studující zde na TU a nabídl nám pomoc (dostal naši adresu od Sprachtandem kurzu). Zbývá už jen sbalit na víkendový výlet s IDEOU...

Foto: Final Erasmus Experience Day

Zpět nahoru

Sleduj novinky

Veržána na Facebooku Veržána na Google Plus Veržána na Twitteru Veržána na emailu

Naše kniha

Ze Strahova do NASA
Kniha o naší strastiplné cestě za americkým snem

Cestopisy

  • USA (2012-x) - o životě v Houstonu
  • USA (2010) - cestování po JZ Státech a ostrově Big Island
  • ŘECKO (2009) - cestopis o Aténách a ostrově Naxos
  • NĚMECKO (2006/7) - deník o životě v Německu, Švýcarsku a Francii
  • ITÁLIE (2005) - ferraty v Dolomitech, Lago di Garda a moře
  • RAKOUSKO (2005) - ferraty ve Wilder Kaiser a Mondsee
  • USA (2003) - životní lekce a splněný cestovatelský sen
  • ITÁLIE (2002) - dobrodružný stop do hor a k moři
  • ... více v sekci Cestopisy

Fotky

USA

VIETNAM

NĚMECKO

RAKOUSKO

ŠVÝCARSKO

FRANCIE

ŠVÝCARSKO a FRANCIE

ITÁLIE

ŘECKO

VELKÁ BRITÁNIE

  • ...a spousta dalších fotek

Moje projekty